Tisk: Švédští sociální demokraté unikli ve volbách katastrofě

foto Šéf Švédských demokratů Jimmy Akesson

Stockholm - Vládnoucí sociální demokraté v nedělních volbách ve Švédsku "unikli katastrofální porážce", vzhledem k nerozhodnému výsledku mezi středolevým a středopravým politickým blokem se ale sestavování budoucí švédské vlády bude rovnat pokerové partii. Protiimigrační strana Švédští demokraté, která těží z nespokojenosti části švédské společnosti s imigrační politikou dosavadní vlády, sice získala rekordních 17,6 procenta hlasů, nedostála ale očekáváním z předvolebních průzkumů. V reakci na nedělní parlamentní volby ve Švédsku to dnes píše evropský tisk.

Švédští demokraté si v hlasování výrazně polepšili oproti minulým volbám, kdy si připsali necelých 13 procent hlasů. Nezískali ale podporu pětiny či více voličů, jak jim předpovídaly předvolební průzkumy.

"Zdá se, že Švédsko odolalo nacionalistické horečce, kterou způsobila migrační krize v roce 2015. Krajní pravice posílila... ale nepodařilo se jí dostat očekávané procento hlasů," napsal francouzský deník Le Monde.

Také britský deník The Guardian podotýká, že úspěch Švédských demokratů byl menší, než mnozí předpokládali. Švédsko ale nyní čeká období "politické nejistoty" s dlouhým, pravděpodobně několikatýdenním vyjednáním o sestavení budoucí vlády, uvedl The Guardian.

Ve stejném duchu se nese i komentář německého listu Der Spiegel, který popisuje zlepšující se náladu ve volebním štábu švédských sociálních demokratů s postupujícím nedělním večerem. "Zatímco kolem osmé hodiny, kdy se začaly objevovat první odhady výsledků, měli politici v rukou jen sklenice s vodou a džusem, o tři hodiny později se už nalévalo pivo a víno... Obávaná katastrofa pro stranu a jejího šéfa, premiéra Stefana Löfvena, nenastala," napsal Der Spiegel.

"Pravicoví populisté sice ve Švédsku dosáhli svého nejlepšího výsledku v dějinách, přesto však skončili až na třetím místě," uvádí dále německý list, přičemž ale současně varuje, že i tak mohou mít Švédští demokraté na novou vládu vliv. Volby ve Švédsku skončily, pokerová partie ve Stockholmu začíná, uzavírá Der Spiegel svůj komentář s poukazem na očekávané náročné jednání o podobě budoucího švédského kabinetu.

Po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních švédských parlamentních volbách těsně vede vládnoucí středolevý blok, který získává 40,6 procenta hlasů. Opoziční středopravou alianci podpořilo 40,3 procenta voličů. Se Švédskými demokraty, kteří skončili na třetím místě, nikdo spolupracovat nechce.

Bývalý švédský premiér z Umírněné koaliční strany Carl Bildt ve vyjádření pro britský list Financial Times uvedl, že vzestup nacionalistů znamená, že Švédsko se připojuje ke zbytku Evropy.

Po globální finanční krizi v roce 2008 a migrační vlně v roce 2015 v řadě evropských zemí výrazně posílily ultrapravicové strany na úkor tradičních politických stran a v Itálii, Rakousku, Norsku či Finsku jsou nyní součástí vlády. "Jedná se o evropský trend: velké centristické strany ztrácejí a radikální strany získávají. To je znepokojující," řekl Bildt.

Italský list La Repubblica upozornil, že Švédským demokratům se povedlo zvýšit svou popularitu navzdory dobrým ekonomickým ukazatelům Švédska v uplynulých letech.

Švédské volby jsou nerozhodné, posílili nacionalisté

Po sečtení téměř všech hlasů odevzdaných v nedělních švédských parlamentních volbách těsně vede vládnoucí středolevý blok, který získává 40,6 procenta hlasů. Opoziční středopravou alianci podpořilo 40,3 procenta voličů. Posílila nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která si připsala 17,6 procenta hlasů. Vyplývá to z předběžných oficiálních výsledků.

Účast ve volbách byla jako tradičně ve Švédsku vysoká, k volebním urnám přišlo 84,4 procenta oprávněných voličů. Doposud byly sečteny hlasy v 99,8 procenta okrsků. Započítat ale zbývá také zhruba 200.000 hlasů Švédů žijících v zahraničí, což se stane ve středu. Jejich hlasy by mohly výsledek ještě změnit. Švédský tisk připomíná, že v minulosti švédští voliči v zahraničí volili převážně strany středopravého bloku.

"Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít," komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson. "Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona," dodal.

Kristersson, předseda Umírněné koaliční strany a kandidát středopravé aliance na premiéra, ovšem zopakoval: "Během celé kampaně jsme se vyjadřovali jasně: (Středopravá) aliance nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude formování vlády projednávat." Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu.

Kristersson zároveň vyzval premiéra Stefana Löfvena k rezignaci, ten to ale odmítl. "Máme dva týdny, než zasedne parlament. Budu v klidu pokračovat v práci jako premiér, respektovat voliče a švédský volební systém," řekl Löfven, jehož Švédská sociálnědemokratická dělnická strana získala ve volebním klání 28,4 procenta hlasů, což je nejvíc ze všech jednotlivých stran.

Opozici vyzval premiér k jednání o spolupráci. "Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky," reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se stranou Zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok. Löfven podotkl, že volby se rovnají "pohřbu politiky bloků", a apeloval na "morální odpovědnost" středopravé aliance.

V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitější roli téma migrace. Ta je v centru zájmu švédské společnosti od roku 2015, kdy v 9,5milionovém Švédsku požádalo o azyl 163.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.

Napětí, které ve švédské společnosti vyvolala migrační vlna, využila strana Švédští demokraté, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa. Strana pod mladým vůdcem Åkessonem v posledních letech zmírnila rétoriku, požaduje ale nadále razantní opatření vedoucí k zastavení přílivu migrantů do Švédska. Předvolební průzkumy předpovídaly, že strana získá zhruba pětinu hlasů švédských voličů, nakonec to bylo 17,6 procenta. I to je ale podstatně víc ve srovnání s necelými 13 procenty v předchozích volbách.

Švédská koruna po volbách posílila vůči euru a dolaru.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je středa 21. listopadu 2018

Očekáváme v 5:00 2°C

Celá předpověď