Test systémů vázání

foto Ilustrační foto - Lyžař skáče při sjezdu hory Zugspitze v německém Garmisch-Partenkirchenu.

Známe to z prospektů. Systémy lyže s integrovanou deskou a vázáním jsou nejvyšším stupněm zatím dosažené technologie. Neovlivněný volný průhyb, ideální přenos sil, prostě nonplusultra. Tak praví výrobci. Mají pravdu? Jak se systémy chovají doopravdy, přinejmenším v exaktních laboratorních podmínkách?

Test sedmi vybraných systémů provedli před loňskou sezónou na zakázku německého SkiMagazinu odborníci z Technické univerzity Mnichov pod vedením profesora Veita Sennera. Jeho výsledky jsou nanejvýš zajímavé.

Test č. 1: Průhyb

Měření podle příslušné normy DIN ISO 5902 jednak s předepsanými 325 N, jednak navíc s 525 N (hodnota v nezávodní praxi nedosahovaná) v kontrastu s průhybem holé lyže bez vázání.

Výsledkem měření byla křivka a index vyztužení udávající odlišnost ohybové křivky v obou režimech, tedy lyže bez vázání a s vázáním.

Nejmenší a takřka shodné ovlivnění vykázaly tři systémy: Salomon Pilot na Equipe 10 SC, Atomic Neox 614 na slalomce SL:11m a Rossignol Axial 100 na 9S Oversize. Hned za nimi se ale objevuje referenční klasický dvoudílný Salomon (model neupřesněný) na lyži Crossmax 700. Zbývající systémy v pořadí IBX Piston na slalomce K2 Mach SL Race, Elan F11 na Fusion S08, Elan ELD12 na Fusion Pro SX a Nordica (neuvedené, zřejmě N 0312 Ti nebo N 0514 Ti) na slalomce Dobermann SL XBS. (Testované systémy byly poněkud nejednotné, ovšem jednotná a závazná definice "systému" neexistuje.)

Test to sice nekomentuje, ale připomeňme, že:

  • Pilot je svým originálním principem uchycení obzvláště "průhybový"
  • Neox je propojené fullflexové vázání
  • Axial 100 je klasický patní talíř

Neboli všechny tyto tři systémy se skutečně měly umístit na špici. Použité lyže jsou kromě toho nestejně tuhé v ohybu, což rovněž jistě hraje roli v tom, jak reagují na průhyb pod zátěží.

Samotná skutečnost, že některý systém ovlivňuje průhyb lyže podstatně více než jiný, ještě neznamená, že je to špatné.

Nakonec i test musel připustit, že "neovlivněný průhyb" nemusí být vždy cílem, především u výkonných lyží.

Výrobci se svými obligátními slogany si tím ale naběhli. Snad se časem polepší a začnou hovořit spíše o "optimalizaci průhybu".

To sice neříká nic konkrétního, ale díky tomu ani ničemu neprotiřečí. Navíc to i docela dobře zní...

Tohle nachytání na švestkách je ale dost levné. Zajímavější je zjištění, že obyčejné dvoudílné nášlapné vázání "napevno" v tomto ohledu vůbec není tak špatné, jak by se podle zavedené rétoriky zdálo. Což nakonec potvrzuje i freeride a freestyle, kde se jezdí bez desek a systémů.

Test č. 2: Dynamická kompenzace

Pod tímto kritériem se skrývá zkoumání toho, jak špička a pata vázání délkově kompenzuje průhyb lyže (stejná norma, 225 N).

Když se prohnutá lyže uvolní, rozkmitá se. Porovnáním vibrací lyže holé a osazené (včetně podešve simulující upnutou botu) se získal index tlumení. Čím nižší hodnota, tím větší tlumení:
  • Atomic 0,36
  • K2 a referenční Salomon 0,49
  • Rossignol 0,59

a dále v pořadí Nordica, Elan SX, Elan S08, Salomon Pilot.

Opět okomentujme, že by bylo smutné, kdyby systém u K2 nebyl vepředu, když má na tlumení u vázání IBX vestavěný hydraulický píst, stejně jako to, že nepřekvapuje malé tlumení u Pilotu, který díky své konstrukci nemá srovnatelnou komunikaci mezi konci desky a lyží (a také se nikdy nepoužíval u nejvýkonnějších lyží řady Race). Zároveň opět nemusí u všech lyží platit, že právě vysoké utlumení je cílem.

Opět zaujme vysoká schopnost tlumení u referenčního vázání.

To se nemůže pochlubit žádnou sofistikovanou metodou kluzně uložené špičky, paty či obou. "Výsledek lze vysvětlit tím, že průhyb není ovlivněný deskou," píše časopis. No jo, jenže pořád se nám přece opakuje, že právě desky způsobují neovlivněný průhyb! Tak jak to je? Jak to je, dávno víme a připomínáme o pár řádek výše. Lze tedy dovodit, že lyže vybavujeme deskou, jež je učiní tužšími a omezí průhyb, a na ni pak nasazujeme sofistikované vázání s funkcí prokluzu (jednostrannou na špičce či patě, případně oboustrannou), jež lyži navrátí průhyb, který by měla bez desky. Tyto prokluzy ale současně zhoršují tlumicí schopnosti systému. Celkový výsledek je pak plus minus stejný u systému i nesystému.

Co na to časopis?

Neměl to lehké, zjištěné skutečnosti musel v zájmu svých dobrých vztahů s lyžařskými firmami servírovat nadmíru kulantně.

"Výrobci splnili požadavky kladené na harmonii ohybu dobře až velmi dobře," snaží se ústy redaktora profesor Senner. (Však je také novým šéfem SuperTestu a s firemními vlky bude muset vycházet.) "Pokud jde o vliv na tlumení, jsou systémy ovšem rozdílně účinné. Celkově lze říci, že firmy jsou se svou systémovou myšlenkou již hodně daleko, ještě ale ne stoprocentně v cíli."

Závěr

Asi takto: systémy mají své výhody i nevýhody. Z hlediska jízdních vlastností se zatím nezdají být lepší než klasické montované sestavy. Vyzdvihování systémů se jeví především jako záležitost marketingová. Pro praxi ale tato zjištění příliš velkou roli nehrají, protože nesystémové holé lyže s možností volby se už vyskytují jen minimálně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je čtvrtek 22. srpna 2019

Očekáváme v 19:00 23°C

Celá předpověď