Telecom: Monopol, který vlastně není monopolem

Zvýšení poplatků Českým Telecomem za užívání pevné linky rozpoutalo mezi zákazníky velkou diskusi o oprávněnosti takového kroku. Mnohým zákazníkům přijdou nové ceny příliš drahé, nepříjemný pocit je navíc umocněn nemožností pořídit si pevnou linku u jiného operátora. Zástupci Telecomu však neradi užívají výraz monopolní operátor, raději volí termín dominantní operátor. Pro běžného uživatele je ale takovéto slovíčkaření nepodstatné, jeho zájmem je dostávat kvalitní služby za co nejmenší cenu.

Přestože si může zákazník vybrat ze služeb tří mobilních operátorů a když si dá trochu práci, tak pomocí kombinace několika programů stlačit cenu hovoru velmi nízko, pevná linka si stále zachovává řadu výhod (viz článek Je moudré rušit telefonní linku?). U řady lidí je navíc hlavní motivací pro ponechání či zřízení pevné linky možnost připojení k internetu. Také zde ale přetrvává pocit, že by se brouzdání mohlo být přeci jenom levnější a že Telecom zneužívá své dominantní postavení.

Dočkáme se konkurence?

Pokud se zákazníci Telecomu těší na brzký příchod konkurence, je třeba říci, že optimismus není příliš na místě. Pro telekomunikační společnosti se vyplatí vybudovat linku pouze do větších firem. U bytových stanic by byl takový projekt příliš nákladný a značně by prodražil hovorné. Variantu využití stávajících linek se Telecom snaží eliminovat cenovou politikou. Za asistence ČTÚ přesunul Telecom významnou část svých tržeb (zejména u menších zákazníků) z oblasti konkurenční (ceny hovorného) do oblasti monopolní (paušální poplatky). Zvyšováním měsíčního paušálu s přidělenými volnými minutami a snižováním cen hovorného tak uzavírá cestu na trh konkurenci. Telecom totiž pokryje své náklady z peněz vybraných na měsíčních poplatcích, a ceny hovorného tak stlačí na minimum. Ostatní operátoři se ale budou muset spokojit pouze s příjmy z hovorného a jejich ceny tak nebudou moci konkurovat cenám Telecomu. Ten si navíc zákazníky pojistí volnými minutami - každý zákazník nejprve provolá volné minuty a až potom se začně ohlížet po jiném operátorovi. To v případě nižších účtů u domácností učiní alternativní nabídku nezajímavou.

Za celý loňský rok získalo v tuzemsku licenci k provozování veřejných telefonních služeb v pevné síti 26 telekomunikačních firem. Budovat a provozovat pevné telekomunikační sítě pak podle údajů Českého telekomunikačního úřadu může v tuzemsku 55 firem.

Jak je to za hranicemi?

Na rozdíl od Českého Telecomu zvyšují zahraniční operátoři ceny mírněji, pokud je dokonce nesnižují. Podle ankety ČTK se například ve Francii zvedal poplatek z 45 franků v roce 1994 na současných 12,55 eur (82,32 franku) na sedmkrát. V Německu i Rakousku se telefonní poplatky snižují. V Německu padl monopol Deutsche Telekom před čtyřmi lety. Ceny za meziměstské hovory od té doby po deregulaci klesly v Německu o zhruba 50 procent a za mezistátní dokonce o 80 procent. Podle odhadu analytiků ztratil Telekom v dálkovém spojení za první rok liberalizace až 30 procent trhu. Také rakouský Telekom Austria v uplynulých letech pod tlakem konkurence několikrát snižoval ceny. Loni zavedl pro klienty různé uživatelské programy. Například balík pro občany zahrnuje měsíčně 60 volných minut a paušální měsíční poplatek se proti standardnímu tarifu snížil o 20 šilinků na 220 ATS (510 korun). Stálý měsíční poplatek se na průměrném telefonním účtu tohoto programu podílí téměř polovinou.

Pokud vás problematika telekomunikací zajímá, můžete se ve středu 6. února od 14.30 zapojit do on- line konference na Finančních novinách. Odpovídat vá bude mluvčí Českého Telefomu Vladan Crha a vydavatel Neviditelného psa Ondřej Neff. V rubrice Problém si můžete k tématu přečíst článek Reklamace neuznána, peníze vráceny, svůj názor můžete napsat do Diskuse.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 17:00 16°C

Celá předpověď