Summit EU se shodl na dalších penězích pro země, z nichž putují běženci

foto Migranti, uprchlíci na moři - ilustrační foto.

Brusel - Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na bruselském summitu shodli na poskytnutí dalších peněz zemím včetně Turecka, z nichž či přes které do Evropy proudí žadatelé o azyl. Po rychlém schválení závěrů k tématu migrace a zhruba hodinové debatě o kontroverzním maďarském zákonu zakazujícím školní osvětu o sexuálních menšinách následně zahájili šéfové států pracovní večeři věnovanou zejména vztahům s Ruskem a Tureckem. V její první části potvrdili záměr posilovat celní unii s Ankarou, pokud se i nadále zdrží dřívějších provokativních akcí.

Téma migrace se na jednání summitu dostalo po více než roce, neboť podle unijních statistik po covidovém období uzavřených hranic opět stoupá počet žadatelů o azyl mířících do Evropy. Sedmadvacítka lídrů se však vyhnula nejspornější otázce, tedy možnosti přerozdělování migrantů či zařizování jejich návratů a navržené závěry schválila prakticky bez diskuse po deseti minutách.

"S cílem předcházet ztrátám na životech a snížit tlak na evropské hranice bude posíleno vzájemně přínosné partnerství a spolupráce se zeměmi původu a tranzitními státy," shodl se summit. Zároveň vyzval Evropskou komisi a šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, aby urychleně připravili konkrétní kroky. Na pomoc zemím Afriky či Blízkého východu, které mají odrazovat své občany od pokusů dostat se do Evropy, má podle unijních vůdců vyčlenit komise nejméně desetinu peněz z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), určeného zejména pro spolupráci se sousedními a méně vyspělými zeměmi. V tom je na období let 2021 až 2027 téměř 80 miliard eur (přes dva biliony korun).

V následné diskusi se stal středem pozornosti maďarský premiér Viktor Orbán, jehož se řada kolegů snažila přesvědčit ke zrušení zákona o zákazu školní osvěty o sexuálních menšinách, který je podle nich v rozporu s evropskými hodnotami. Orbán však už před summitem avizoval, že ani po očekávaném tlaku nehodlá na kritizované normě nic měnit.

V první části pracovní večeře schválili prezidenti a premiéři unijních zemí závěry k Turecku, v nichž potvrdili v březnu dohodnutý záměr spolupracovat s Ankarou, pokud se nevrátí k dřívějším provokativním aktivitám ve východním Středomoří. Zároveň vyzvali Evropskou komisi, aby připravila poskytnutí dalších peněz Turecku na výdaje spojené s péčí o uprchlíky. Turecko na svém území v rámci migrační dohody nechává několik milionů běženců převážně ze Sýrie a požaduje další finance. Unijní exekutiva hodlá na další čtyři roky vyčlenit pro Ankaru až 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).

Hodinu před půlnocí se summit začal věnovat otázce, kolem které diplomaté očekávali vůbec největší diskusi. Německo a Francie podporované několika dalšími zeměmi západní a jižní Evropy navrhují, aby EU posílila kontakty s Ruskem a uspořádala vrcholné jednání s prezidentem Vladimirem Putinem. Zvláště Polsko a pobaltské státy však chtějí, aby Moskva nejprve vyšla vstříc některým unijním požadavkům týkajícím se například situace na Ukrajině či potlačování ruské opozice.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je pátek 27. května 2022

Očekáváme v 21:00 12°C

Celá předpověď