Sudetoněmecké muzeum bude otevřené jen na tři dny

foto Sudetoněmecké muzeum v Mnichově na snímku z 30. října 2020. Nová instituce shrnuje historii Němců v českých zemí včetně jejich nuceného vysídlení a těžkých začátků v nové vlasti. Multimediální doprovod a popisky u exponátů jsou vedle němčiny a angličtiny také v češtině.

Mnichov (Německo) - Sudetoněmecké muzeum v Mnichově dnes poprvé otevřelo své prostory pro veřejnost, kvůli koronaviru to bude ale jen na tři dny. Nová instituce, která shrnuje historii Němců v českých zemí včetně jejich nuceného vysídlení a těžkých začátků v nové vlasti, je zaměřena i na české návštěvníky, řekl ČTK hlavní kurátor sbírek Klaus Mohr. Na české turisty pamatují i multimediální doprovod a popisky, které jsou vedle němčiny a angličtiny také v češtině.

Fotogalerie

"Je to složitá doba, budeme mít otevřeno tři dny, pak musíme znovu zavřít. Bohužel to nejde jinak," řekl ČTK předseda Sudetoněmeckého institutu Raimund Paleczek. Kvůli koronaviru je nutné návštěvu předem ohlásit, vstup je navíc povolen jen čtyřem lidem ve stejný čas. V tomto režimu bude muzeum zpřístupněné ještě o víkendu, poté se na celý listopad uzavře kvůli rozsáhlé celoněmecké karanténě. Zda se v prosinci opravdu otevře, jasné zcela není, muzeum v to ovšem doufá.

Nehledě na omezení si dnes návštěvu nenechalo ujít několik zájemců, které muzeum přijímalo v hodinových intervalech. Jedním z nich byl i Christopher Kappaun, který žije nedaleko Mnichova. "Slyšel jsem v rádiu, že se muzeum otevírá. Můj děda byl sudetský Němec, takže jsem si řekl, že se musím přijít podívat. Proto jsem tady," prohlásil Kappaun. Při odchodu z muzea řekl ČTK, že návštěvu by doporučil i Čechům. "Je to společná historie," uvedl.

O společné historii hovoří i hlavní kurátor sbírek Mohr. "Toto muzeum je důležité vzpomínkové místo nejen pro sudetské Němce, ale i pro ostatní, kteří jsou s touto historií spojeni. Doufáme proto, že k nám přijedou i návštěvníci z Česka," řekl ČTK. Mohr uvedl, že muzeum chce přispět k vzájemnému porozumění.

O porozumění a usmíření hovořil také bavorský premiér Markus Söder, který muzeum 12. října oficiálně otevíral. Žádnou slavnost k tomu ale sudetští Němci kvůli koronaviru nepořádali. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt tehdy expozici označil za maják německo-českých a sudetoněmecko-českých vztahů.

Mohr poukázal na to, že mottem muzea, které je viditelné i z ulice, jsou slova někdejšího českého prezidenta Václava Havla z projevu ve Spolkovém sněmu v dubnu 1997. "Nic méně a nic víc než prožitek zvaný vlast," řekl tehdy Havel. A tuto větu si muzeum v německém překladu umístilo na stěnu u vstupu. Havel ve Spolkovém sněmu vystoupil krátce po lednovém podepsání česko-německé deklarace, která zásadním způsobem přispěla k narovnání vztahů mezi oběma zeměmi.

Prohlídka začíná v nejvyšším patře a návštěvník prochází dolů po časové ose. Každé patro se věnuje samostatnému tematickému okruhu. Prvním je vlast a víra, dalším hospodářství a kultura, následují nacionalismus a národní stát, ztráta a vyhnání a závěrem je poválečná doba a nový začátek. Zajímavostí je, že v muzeu v Ústí nad Labem vzniká paralelní projekt o německy mluvících obyvatelích českých zemí, otevřen by mohl být příští rok na jaře.

Historici z obou zemí úzce na obou výstavách spolupracují. "Vzájemně se podporujeme, pomáháme si s rešeršemi, máme velmi přátelské vztahy, ale koronavirová krize to zkomplikovala," uvedl Mohr.

Sudetoněmecké muzeum se chlubí řadou zajímavých exponátů. "Pro mě je tím nejvíce neobyčejným třísedadlový motocykl Böhmerland, česky Čechie," řekl Mohr o nejdelší sériově vyráběné motorce na světě. Firma Albina Huga Liebische, která vyrobila necelých 800 kusů rozruch budících strojů, vznikla v severočeské Krásné Lípě, kde se konají každoroční srazy těchto "rodinných" motocyklů. "Má zkrátka neobyčejnou historii a i z technického hlediska je to zajímavý exponát," vysvětlil Mohr.

Během prohlídky pak Mohr poukázal na další zajímavosti, například na korán o rozměrech tři krát čtyři centimetry, který je nejmenším sbírkovým předmětem, či na hoblovací stroj, který je se 700 kilogramy zase nejtěžším kusem. Jeho výrobce Anton Panhas ho objevil v Klášterci nad Ohří, vykoupil zpět a rodina ho později muzeu darovala.

V muzeu, kde je na 1200 metrech čtverečních výstavní plochy kolem 900 exponátů, je velký důraz kladen na poválečný osud sudetských Němců. Návštěvníci se dozví, že čeští Němci se v Německu po nuceném odchodu z tehdejšího Československa potýkali s řadou předsudků a ústrků. Starousedlíci totiž na nově příchozí Němce pohlíželi často jako na nechtěné přivandrovalce do válkou zbídačeného Německa, kteří navíc mluví nesrozumitelnými nářečími a dodržují podivné zvyky. Dokládají to mimo jiné i vzpomínky Renatte Zettelové, jejíž matka pocházela z jižní Moravy. Ačkoli její otec byl ze Švábska a ona sama se již narodila v Německu, stále byla vnímána jako uprchlické dítě, proto na rozdíl od jiných dětí nebyla při svatém přijímání obdarována čokoládou. Tu přitom dětem rozdávala matka dívky, se kterou chodila do třídy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je čtvrtek 25. února 2021

Očekáváme v 9:00 5°C

Celá předpověď