Studie: Továrna na baterie přinese miliardy Kč na HDP a tisíce pracovních míst

foto Ilustrační foto - V elektrárně Tušimice u Kadaně byl 13. prosince 2019 zahájen provoz velkokapacitní baterie, která dokáže uchovat energii pro 200 domácností na celý den. Je součástí výzkumného projektu BAART, který se zabývá využitím baterií pro ukládání energie i regulaci rozvodu elektřiny. Na projektu se podílí elektrárenská společnost ČEZ a státní provozovatel elektrické přenosové soustavy ČEPS.

Praha - Výstavba a provoz plánované továrny na bateriové články přinese Česku miliardy korun na hrubém domácím produktu (HDP) a tisíce nových pracovních míst. Projekt takzvané gigafactory může pozitivně ovlivnit tuzemskou ekonomiku a podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, vyplývá ze studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na dnešní tiskové konferenci. Odborníci, které dnes ČTK oslovila, záměr stavby gigafactory v Česku vesměs vítají. Podotýkají ale, že je nutné, aby vznikl celý řetězec od těžby surovin a jejich zpracování až po recyklaci, nikoliv pouze továrna takzvaně na zelené louce.

Jen v investiční fázi by podle studie Deloitte díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 gigawatthodin vzniklo zhruba 6000 pracovních míst. Samotný provoz by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33.000 nových pracovních míst, tvrdí studie. HDP české ekonomiky by projekt podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zvýšil o 185,9 miliardy korun, což představuje 3,6 procenta HDP Česka v roce 2020. Provoz továrny by zvedl český HDP o 172,1 miliardy korun, výstavba pak o 13,7 miliardy korun, uvedl. Studie bere do úvahy období od roku 2023 do roku 2031.

"Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme ale o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy," řekl šéf české pobočky Deloitte Josef Kotrba, který ve společnosti vede poradenský tým pro energetiku.

Memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na baterie v Česku podepsali na konci července vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Zájem podle Havlíčka má Volkswagen, jehož součástí je Škoda Auto, a korejská LG. Podle dřívějších informací má investice v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst. Favoritem pro stavbu je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1.

"Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území," uvedl Kotrba. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku září uvedl, že 1. října bude o továrně jednat se šéfem Volkswagenu Herbertem Diessem.

ČEZ dříve uvedl, že plánovaná továrna na baterie do elektromobilů by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400.000 až 800.000 osobních aut ročně. Studie Deloitte odhaduje, že díky projektu by si veřejné finance, tj. vláda, obce a kraje, polepšily o 48,6 miliardy korun, přičemž analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce.

"Podpora výstavby gigafactory na výrobu autobaterií je pragmatický krok. I když lze výrobu baterií považovat převážně za montovnu a nejde přesně v kýženém směru orientace české ekonomiky na high-tech služby, je to především způsob, jak udržet zemi v centru automobilového průmyslu i po přechodu k alternativním pohonům. Spojit tento cíl s rekultivací uhelných regionů, jejichž budoucnost bude nutné tak jako tak řešit, pokládám za dobrý tah," řekl dnes hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Možný vznik továrny v ČR podporuje Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ. Podle jejího výkonného ředitele Jana Fouska bude mít ale projekt opravdovou přidanou hodnotu pouze tehdy, pokud se podaří vytvořit celý bateriový hodnotový řetězec – od těžby surovin a jejich zpracování až po druhotné využití a jejich recyklaci. "Věříme, že brzy padne rozhodnutí, vláda nemůže zaspat. Poptávka je nejenom na straně potenciálních investorů, ale i na straně poptávajících po bateriích," uvedl Fousek.

Také podle hlavního ekonoma Natlandu Petra Bartoně bude záviset především na tom, zda továrna na sebe naváže přídavné provozy. "Samotná továrna asi úroveň přidané hodnoty našeho exportu – ve které dlouhodobě zaostáváme za rozvinutými zeměmi OECD – příliš nezvedne. Ale pokud se stane továrna jádrem, kolem kterého se zkoncentruje skutečně sofistikovaná výroba, pak teprve půjde o skutečné povýšení struktury české ekonomiky," sdělil Bartoň.

Škoda Auto nedávno uvedla, že za deset let bude v Evropě prodávat 50 až 70 procent svých aut na elektřinu, loni v Evropě prodala přes 650.000 vozů. To by znamenalo, že při zachování objemu produkce bude na začátku příští dekády ročně vyrábět 300.000 až 450.000 aut na elektřinu. Loni byl podíl vyráběných škodovek na elektřinu pod pěti procenty. K růstu má přispět nový model Enyaq i další nejméně tři elektrické vozy, ale také rozšiřující se skupina hybridů. Vedle Škody v Česku vyrábí elektrické vozy i Hyundai.

Podle analýzy EY by se v roce 2027 mohlo v Česku prodávat až 80.000 elektrických vozů, tedy elektromobilů nebo plug-in hybridů, což by odpovídalo asi třetině trhu. Loni se v tuzemsku prodalo přes 5200 aut do zásuvky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 3:00 10°C

Celá předpověď