Strategie počítá s analýzou zabaveného jmění Romů za války kvůli odškodnění

foto Ilustrační foto - Pietní akt k uctění památky romských obětí nacismu v kárném a pracovním táboře v Letech u Písku se konal 2. srpna 2020.

Praha - V Česku by měla v brzké době vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by měla jako podklad pro nastavení odškodnění. Počítá s tím nová strategie začleňování Romů na příštích deset let, kterou na svém posledním zasedání schválila vláda. Dokument má ČTK k dispozici.

Podle stránek projektu Holocaust.cz protektorátní úřady z českých zemí do Osvětimi deportovaly přes 5500 českých Romů. Po válce se jich vrátila zhruba desetina. Web připomíná i tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

"Ze strany vlády ČR dosud nebyl učiněn krok ke spravedlivé kompenzaci majetku, který byl Romům za druhé světové války zabaven," stojí v nové strategii. Podle ní se přitom jedná o výrazný symbolický krok v procesu usmíření.

Podle schváleného dokumentu by měla vzniknout analýza předválečných majetkových poměrů Romů a Sintů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Umožnila by pak vytvoření kompenzačního mechanismu a následné odškodnění obětí. Spolupracovat s vládním odborem lidských práv mají Ústav pro studium totalitních režimu a spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu, který sdružuje oběti a pozůstalé po nich. Podle autorů strategie je kvůli dlouhé době, která od války uplynula, potřeba se o získání informací a podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.

"Cílem opatření je vytvoření podkladu, na základě kterého by bylo možné učinit další kroky k nastavení kompenzačního mechanismu a jeho realizace do roku 2030," uvádí úkolová část strategie.

Vytvoření analýzy k odškodnění doporučila už před rokem a půl rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Požádala tehdy premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze. Babiš radě předsedá.

Podle sčítání lidu z první poloviny 20. let minulého století mělo tehdejší Československo 56.300 romských obyvatel. Z nich 579 bylo v Čechách a 2139 na Moravě a ve Slezsku, většina pak na Slovensku. Moravští Romové žili převážně v osadách na jihovýchodě Moravy, čeští kočovali. V roce 1927 republika přijala "zákon o potulných cikánech", který kočování omezoval, uvádí web Holocaust.cz. Podle něj ale i bez této normy pokračovala integrace Romů na českém území přirozeně. Autoři projektu to dokládají tím, že už ve 30. letech vystudoval právnickou fakultu Rom, který pocházel z osady na Kyjovsku. Romové se nejčastěji živili jako řemeslníci a hudebníci, ale také jako příležitostní dělníci a nádeníci.

Nezisková organizace Výbor pro odškodnění romského holocaustu usiluje o změnu přístupu k romským obětem nacismu dlouhodobě. Požadovala mimo jiné odstranění vepřína z míst protektorátního tábora v Letech u Písku. Vyjednávala také s německými ministerstvy o náhradách. Německo pak v roce 2016 romským obětem za válečné utrpení přiznalo odškodné 2556 eur (nyní zhruba 65.300 korun). Romové z Česka o ně mohli za určitých podmínek žádat přes ministerstvo zahraničí. "Úřady nedisponují informacemi o přesném počtu romských žadatelů, kteří již byli v minulosti odškodněni v rámci kompenzačních programů obětem nacismu," uvádí strategie. Její autoři hodnotí jednorázovou vyplácenou částku jako poměrně nízkou. Podle nich je také problematické, že o kompenzace nemohli žádat dědicové. Podle strategie tak spolek Výbor pro odškodnění romského holocaustu nepřestává usilovat o podobné odškodnění, jaké dostaly židovské oběti.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 3:00 20°C

Celá předpověď