Statistika: Loni bylo 21.700 žádostí o oddlužení, meziročně o 3000 méně

foto Příkaz k exekuci, exekuce, exekutor, desky, složka - ilustrační foto.

Praha - Loni ubylo lidí, kteří se chtěli oddlužit. Žádostí o osobní bankrot bylo 21.700, tedy o 3000 méně než v roce 2020. Za první čtvrtletí jich letos dorazilo 3900, v minulém covidovém roce 5700 a předloni 7700. Vyplývá to z údajů Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP). Podle exekutorské komory v prvním kvartále přibylo 104.900 nových exekucí. Podle expertů z organizací na pomoc lidem v tísni je překážkou ve větším využití oddlužovacího procesu jeho nastavení.

V Česku bylo na konci loňska 4,43 milionu exekucí. Mělo je 698.000 dlužníků. Z nich téměř 230.000 mělo osm a více exekučních řízení. Oddlužení je nyní 99.800. Celkem je v nich 113.300 lidí, o řízení se dělí i manželé. Exekucí na dluh u veřejných institucí se mohli dlužníci zbavit i v nedávném milostivém létě. Experti na sociální problematiku považují předlužení za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů v zemi a za zásadní překážku v zaměstnávání.

Proces oddlužení trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Na bariéry, které lidem brání ve využití oddlužení, se zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, IPŘP a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté jejich srovnání.

Podle odborníků z organizací na pomoc s dluhy mohou být srážky v oddlužení o 2000 až 7000 korun vyšší než v exekuci. Vadí to třem pětinám dotázaných. Jako další překážky lidé uváděli zveřejnění osobních údajů v insolvenčním rejstříku či riziko zabavení majetku. Odrazuje také nutnost platit na začátku procesu náklady insolvenčního správce i exekuční srážky. Respondenti zmiňují i nejasná kritéria pro rozhodování soudů.

"Zmírnění nebo odstranění uvedených parametrických bariér považujeme za zcela zásadní, aby se situace s neřešitelnými exekucemi v ČR zlepšila. Vstup dlouhodobě předlužených osob do oddlužení je totiž výhodný jak pro stát, tak pro věřitele," uvedl Radek Hábl z IPŘP. Podle něj lidé v dlouhodobých exekucích buď nesplácí, nebo platí jen jednomu věřiteli. Častěji své příjmy skrývají. V oddlužení musí naopak příjmy přiznat a splácejí věřitelům poměrově stejně, popsal Hábl.

Pokud by se rozdíl ve srážkách při insolvenci a exekuci snížil, vyjasnily se podmínky oddlužení, proces se zkrátil a lidé dostali potřebné informace, zájem by mělo přes 40 procent dotázaných. Úprava podmínek bez informování, nebo naopak jen propagace bez změny pravidel by měly ani ne poloviční efekt, zjistili výzkumníci. Téměř tři pětiny lidí nevěděly, že se díky insolvenci dluh může snížit a po konci procesu se zbytek odpouští. Až polovina dlužníků netušila, že v oddlužení mohou nakládat se svým bankovním účtem, lépe se jim hledá práce a exekutoři mají limit nákladů, které mohou do oddlužení přihlásit. "Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví, nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat," je přesvědčen sociolog PAQ Research Daniel Prokop.

Česko musí do svých zákonů promítnout evropskou směrnici s insolvenčními pravidly. Oddlužovací proces by se tak měl zkrátit na tři roky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 1. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď