Praha - Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.
"Jsme mírně pod průměrem Evropské unie, která mezičtvrtletně rostla, zatímco my jsme stagnovali," řekl na tiskové konferenci předseda ČSÚ Marek Rojíček. Země ve střední Evropě podle něj mají společné, že jejich ekonomický výkon tlačí dolů spotřeba ovlivněná inflací, nahoru ho naopak táhne export.
Meziroční pokles HDP v Česku ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.
V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel. "Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. "Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb," uvedli statistici. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 procenta.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 procenta, meziročně byla vyšší o 1,4 procenta. Rojíček řekl, že tak v Česku nenastala situace obvyklá pro období recese, kdy se zvyšuje počet nezaměstnaných a zpomaluje mzdová dynamika. "Situace na trhu práce je z hlediska zaměstnanců stále relativně pozitivní," uvedl.
Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB
Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.
"Zveřejněná data potvrzují, že česká ekonomika se pomalu dostává z mělké recese, která započala ve druhé polovině loňského roku. Spotřeba domácností, které čelí hlubokému propadu svých reálných příjmů, poklesla v prvním čtvrtletí ve srovnání s očekáváním ČNB o něco výrazněji," uvedl Král. Centrální banka předpokládala pokles spotřeby domácností o 5,9 procenta, nakonec dosáhl 6,3 procenta.
Hlubší než očekávaný byl propad tvorby hrubého kapitálu, který zahrnuje investice a zásoby. ČNB předpokládala pokles 2,1 procenta, dosáhl přitom 8,4 procenta. Zejména snížení zásob ale nemusí podle centrální banky znamenat negativní signál pro ekonomiku. "Další snížení příspěvku změny stavu zásob, které bylo oproti prognóze dokonce výraznější, signalizuje odeznívání problémů v dodavatelských a výrobních řetězcích," uvedl Král.
"Ekonomický útlum z druhé poloviny loňského roku bude ještě doznívat v prvním letošním pololetí, a to zejména kvůli pokračujícímu poklesu spotřebních výdajů domácností. Na české domácnosti totiž nadále dopadá hluboký propad reálných příjmů," uvedl Král. "Fixní investice obnoví v letošním roce svůj růst vlivem stále dobré finanční situace podniků a posléze i díky oživování zahraniční poptávky. Exportní aktivitu vedle toho podpoří odeznění potíží v dodávkách materiálů a výrobních komponent," dodal.
Za celý rok očekává ČNB hospodářský růst 0,5 procenta. V příštím roce by ekonomika měla zrychlit a HDP vzrůst o tři procenta. Král ale upozornil, že prognóza nezahrnuje dopady vládního balíčku pro konsolidaci veřejných financí, který kabinet zveřejnil v polovině května.
Analytici: Česká ekonomika by měla letos růst mírně do půl procenta
Česká ekonomika, která je nyní na hraně recese, by měla v letošním roce růst mírně do půl procenta. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za slabým výkonem hospodářství na začátku roku je podle nich domácí poptávka.
"Ačkoli jsou hodnoty nepatrně horší, než indikoval první předběžný odhad, stále jsou příznivější, než činily původní tržní odhady předpokládající mírný propad ekonomiky začátkem roku a pokračující mírnou recesi," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Pozitivní impulz k růstu představoval podle něj export vzhledem k dokončování výroby díky zlepšení dodavatelských vztahů, naopak spotřeba domácností pokračovala v poklesu. Za celý letošní rok tuzemská ekonomika podle něj mírně vzroste.
"Výsledek HDP za první kvartál nás utvrzuje v názoru, že ekonomika letos pozvolna poroste," doplnil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Odeznívající brzdou bude podle něj spotřeba domácností. Naopak zesilovat bude negativní efekt rozpouštění stavu zásob, jejichž hromadění na pozadí vysokých sazeb a utlumené poptávky nedává smysl, řekl.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek ve zveřejněných číslech nenachází žádný impuls, který by mohl v dohledné době českou ekonomiku nakopnout k vyššímu výkonu. Automobilový průmysl kvůli vyšší bázi svůj meziročně skvělý výkon už nezopakuje, míní. Otazník podle něj visí nad spotřebním chováním domácností, které by na jednu stranu mohlo pozitivně reagovat na pokles inflace, na druhou stranu bude muset vstřebat připravovaná úsporná opatření. Pro druhé čtvrtletí i celý letošní rok nadále čeká změny HDP blízko nuly.
Na spotřebu domácností by měly mít příznivý vliv klesající ceny energií a zmírnění inflace jako celku, což by se mělo začít pozitivně projevovat na vývoji průměrné reálné mzdy v české ekonomice, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Proto očekává celoroční výkon české ekonomiky v letošním roce na úrovni 0,4 procenta. Pro rok 2024 zatím počítá s růstem HDP 2,8 procenta, tento odhad ale zřejmě upraví po upřesnění konečné podoby vládního rozpočtového balíčku.
