Průměrná mzda v ČR v 1. čtvrtletí reálně stoupla nejméně od r.2013

foto Průměrná mzda v ČR v 1. čtvrtletí vzrostla o 5 pct na 34.077 Kč. Vývoj celoročních hodnot a hodnot za I. čtrtletí od roku 2006 do roku 2020.

Praha - Průměrná mzda v ČR letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila nejméně od konce roku 2013, a to o 1,4 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Na vývoji průměrného výdělku se podle něj podepsala právě vyšší inflace, která v daném období dosáhla 3,6 procenta, pandemie koronaviru jen částečně. Ekonomové očekávají kvůli nákaze výrazně horší údaje až za druhé čtvrtletí. Nicméně růst průměrné mzdy by se podle nich snižoval i bez dopadů šíření koronaviru.

Ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý dnes uvedl, že mzdy v Česku ale dlouhodobě rostou rychleji než v Evropské unii. Loni byla republika s výdělky na 43 procentech celkového průměru EU, zatímco v roce 2014 to bylo 35 procent.

Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně v prvním čtvrtletí o 5,8 procenta na 29.333 Kč a podle ČSÚ 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15.761 Kč a 53.850 Kč.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák, ekonom Komerční banky Michal Brožka nebo hlavní ekonom ING Jakub Seidler si myslí, že pracovní trh dosáhl svých limitů v loňském roce a letos by mzdy zpomalovaly i bez recese vyvolané pandemií, která zpomalení růstu mezd jen umocní. Důvodem budou i technické faktory. "Ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy, a budou tak výpočet průměrné mzdy snižovat. Stejně tak výpočet průměrné mzdy sníží ti zaměstnanci, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele," uvedl Seidler.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka navíc mohou být nynější úsporná opatření firem kvůli koronavitu výraznější než roce 2009 po velké finanční krizi, a to i přes kurzarbeit a další opatření hospodářské politiky. "Důsledky budou patrné na spotřebě domácností i celém hrubém domácím produktu," uvedl.

Podle ČSÚ se dopady koronavirové krize s ohledem na pracovní trh zatím projevily výrazně jen v průměrném počtu odpracovaných hodin za březen, který meziročně klesl o deset procent.

Také vývoj mezd v krajích nepřinesl podle ČSÚ žádná překvapení a navazuje na vývoj posledních let. V krajích se průměrné hrubé výdělky zvýšily od 3,1 procenta do šesti procent. Nejvyšší nárůst byl na jihu Čech, přesto zůstaly tamní mzdy s průměrnou výší 30.906 korun v tabulce příjmů mezi regiony v dolní polovině. Naopak nejnižší přírůstek byl tradičně v Praze. "Tam jde o dlouhodobý vývoj, který hlavní město postupně přibližuje ostatním krajům. Přesto je zde stále výrazný odstup, průměrná mzda je v Praze 42.760 Kč," uvedli statistici.

Nejnižší průměrnou mzdu měl opět Karlovarský kraj, který byl zároveň jediným regionem, kde nepřekročila třicetitisícovou hranici. Meziroční nárůst tam byl průměrných pět procent a zaměstnanci tam v průměru měli na výplatních páskách 29.687 korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je středa 27. ledna 2021

Očekáváme v 5:00 -2°C

Celá předpověď