Praha - Naše současná svoboda může být jen dočasná a v kontrastu oběti Jana Zajíce můžeme posuzovat velikost potřebnosti naší svobody, řekla dnes ČTK starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) na pietním aktu k uctění jeho památky. Zajíc se demonstrativně upálil 25. února 1969. Chtěl tím vyjádřit nesouhlas s nastupující normalizací a pasivitou lidí. Radoměřská a zástupci Senátu dnes položili květiny u pamětní desky na Václavském náměstí.
"To, co dnes vnímáme jako symbol, žádný symbol není. Je to hluboký razantní zásah do vědomí národa, o který se Jan Zajíc pokusil. Nikoliv jako symbol národní vzpoury, ale projev osobní svobody vzít si život," řekla Radoměřská. "A to v kontrastu té tehdejší nesvobody bylo velice burcující a myslím, že tento apel může být burcující do dneška," dodala.
Podle Radoměřské je připomínání si činu Zajíce dodnes důležité, protože lidská svoboda je nedělitelná jak v místě, tak v čase. A to, že máme dnes svobodu, se může podle ní změnit.
Zajíc studoval průmyslovou školu v Šumperku. Silně prožíval události pražského jara, srpnová okupace i lednové sebeupálení Jana Palacha ho velmi zasáhly. Účastnil se protestní hladovky v Praze i Palachova pohřbu. Postupně v něm pak uzrála myšlenka, že bude pochodní číslo dva. Ačkoliv o svém záměru mluvil, nikdo mu v něm nedokázal zabránit, rodina o jeho plánu nevěděla.
V den 21. výročí komunistického puče se v průchodu domu číslo 39 polil hořlavinou a zapálil. Chtěl vyběhnout na Václavské náměstí, to se mu ale nepodařilo a zemřel uvnitř domu. U domu číslo 39 lidé nainstalovali dočasnou pamětní desku, u které dnes jeho památku politici uctili.
