STAN postaví podání k ÚS na porušení legitimního očekávání církví

foto Předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Praha - Hnutí STAN chystá vlastní podání k Ústavnímu soudu proti zdanění peněžitých náhrad církvím. Na rozdíl od senátorů za KDU-ČSL, kteří připravují další podání, poukáže na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách. Novinářům to dnes řekl předseda hnutí Vít Rakušan s tím, že nejde o závod, kdo podá návrh dřív, ale o obsah podání. "Na rozdíl od návrhu KDU-ČSL se zaměřujeme na spravedlnost zdanění náhrad jako takových, návrh KDU-ČSL míří přímo na obranou církví," uvedl.

Podle Rakušana je návrh STAN jednodušší, založený na jediném - principu porušování legitimního očekávání a nerovnosti smluv.

Zatímco lidovci už sbírají podpisy pod finalizovaný návrh, Starostové zatím o případné podpoře vyjednávají, uvedl senátor STAN Zdeněk Hraba. Na návrhu s ním spolupracoval bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. "Naše argumentace bude předmětem přezkumu. Víc hlav, víc ví, věci do sebe mohou zapadat. Protiústavnost (zákona) je viditelná z různých úhlů pohledu v rámci celého demokratického spektra. Plasticita názorů ukazuje, že každému se může jevit podstatnější něco jiného," uvedl k tomu, že soud zřejmě bude řešit víc podání týkajících se jednoho zákona.

Zdanění už přiznaných náhrad podle Balíka obecně znevýhodnilo jednoho z účastníků smlouvy. Ten do ní na rozdíl od státu zasáhnout nemůže, čímž je smlouva nerovnovážná.

Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, podepsal 2. května prezident Miloš Zeman. S podáváním k soudu zákonodárci čekají, až předpis vyjde ve sbírce zákonů.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení koncem dubna uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pondělí 27. května 2019

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď