Srnčata před sekačkami zachraňují drony, pomoci může i stát

foto Dobrovolníci pátrali 12. června 2019 pomocí dronů s termovizí po srnčatech na loukách u Ortvínovic na Českobudějovicku. Když s jejich pomocí objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší.

Ortvínovice (Českobudějovicko) - Při záchraně srnčat ohrožených při kosení luk pomáhají v jižních Čechách i dobrovolníci s drony a termovizí. Když s jejich pomocí objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší. Jihočeská univerzita dělá tuto prevenci čtyři roky. Jihočeská agrární komora začala jednat s ministerstvem zemědělství o tom, aby v jižních Čechách s touto prevencí pomohlo. Novinářům to dnes řekli zástupci školy a komory. Při senosečích v ČR ročně zahyne 50.000 až 60.000 srnčat. Dnes dobrovolníci pátrali u Ortvínovic na Českobudějovicku.

Agrární komora chce zamezit ztrátám na zvěři při zemědělských pracích. Rozvíjí proto spolupráci se zemědělci, myslivci a Jihočeskou univerzitou, aby se zúčastnění i v návaznosti na aplikaci Senoseč online lépe naučili, jak plašit srnčata a drobnou zvěř z porostů, když do nich vjíždí sekačky.

"Letos poprvé jsme oslovili ministerstvo zemědělství, protože v Jihočeském kraji máme nadprůměrné stavy srnčí zvěře, tak o to důležitější je dělat prevenci. Výstupem by měla být i metodika postupů a proškolování dobrovolníků, jak manipulovat se zvěří," řekla ČTK ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Univerzita loni prozkoumala 250 hektarů, jedno srnče připadalo na 14 až 15 hektarů.

Video: Srnčata před sekačkami zachraňují drony
12.06.2019, 10:48, autor: Václav Koblenc, zdroj: ČTK

Škola dělá tuto prevenci čtyři roky. Dron s termokamerou stoupá do výšky 80 metrů. Jakmile najde zahřáté místo, klesá níž a buď tam zvíře je, nebo je tam prázdné místo zvané záleh. Prevenci s drony dělají dobrovolníci tři týdny v roce, najdou kolem 70 kusů nehybných srnčat. "Při jednom náletu pozemku je to 35 hektarů denně a vynášíme okolo 15 srnčat nehybných. Když naklesáme na záleh, jsou tam další kusy, které utečou, plus zajíci a bažanti, ty plašíme, aby byli před sekačkou ve střehu a pak případně utekli," řekl dnes ČTK Jakub Polenský ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, pilot dronu. Prevenci dělá ve volném čase.

Dobrovolníci pátrali 12. června 2019 pomocí dronů s termovizí po srnčatech na loukách u Ortvínovic na Českobudějovicku. Když s jejich pomocí objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší. Na monitorování zvěře jsou i pachové, zvukové či optické plašiče. Podle Štastné je také důležité, aby zemědělci sekali od prostřední části. V zemědělství může dron monitorovat škůdce, eroze i stavy drenáží. "Je to nejrychlejší a nejefektivnější způsob, ale žádná technika nenahradí základní komunikaci, pokud spolu zemědělci a myslivci nebudou spolupracovat," řekla Šťastná.

Myslivci říkají, že dron s termovizí je jediný efektivní způsob při záchraně srnčat před senosečemi. Jan Ženčuch z honebního společenstva Lišov - Levín ČTK řekl, že zkoušeli i jiné metody jako procházení s loveckými psy nebo plašiče. "Ale nikdy to nebyl tak stoprocentní výsledek jako s dronem s termokamerou," řekl Ženčuch.

Dobrovolníci pátrali 12. června 2019 pomocí dronů s termovizí po srnčatech (fialový bod na termovizi) na loukách u Ortvínovic na Českobudějovicku. Když s jejich pomocí objeví srnče, zvíře vynesou, případně ho vyplaší. Když v zálehu leží srnče, dobrovolník ho odnese do bezpečí. Musí mít rukavice, dlouhý oděv, aby na zvíře nepřenesl pach, i čerstvě natrhanou trávu. "Když srna klade srnče do porostu, nechává ho v prvních dnech ležet na stejném zálehu, chodí ho kojit. Záleh opouští, aby srnče bylo v bezpečném prostoru, aby ho kvůli dospělému kusu nevyčichali dravci a další predátoři. Srnče nemá 14 dní žádnou pachovou stopu," řekl Polenský.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je čtvrtek 20. června 2019

Očekáváme v 19:00 25°C

Celá předpověď