Španělský parlament schválil exhumaci ostatků diktátora Franka

foto Demonstrace odpůrců španělského diktátora Franciska Franka před parlamentem v Madridu. Na transparentu Franco (vpravo) s Adolfem Hitlerem.

Madrid - Španělský parlament schválil odstranění ostatků diktátora Franciska Franka z památníku u Madridu, kde je pohřben spolu s tisíci oběťmi občanské války z 30. let minulého století, která jej vynesla k moci. Poslanci byli podobně jako celá španělská společnost v názoru na Franka rozděleni a návrh prošel těsnou většinou hlasů. Informovala o tom španělská média.

"Nebude spravedlnost, klid ani jednota (národa), dokud budou Frankovy ostatky na stejném místě jako oběti," prohlásila před hlasováním jedna z předkladatelek návrhu, socialistická vicepremiérka Carmen Calvová. Strana premiéra Pedra Sáncheze spolu s další levicovou formací Podemos a menšími regionálními stranami nakonec návrh prosadila většinou 176 hlasů z 343 přítomných poslanců. Zákonodárci konzervativní Lidové strany i liberálové z Ciudadanos se hlasování zdrželi.

Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce. Pučem v létě 1936 ale Franco rozpoutal válku občanskou. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na 30.000 jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí.

Hrobka bývalého španělského diktátora Franciska Franka v památníku v Údolí padlých u Madridu. Levicová vláda proto chce odstranit jeho ostatky z památníku v Údolí padlých, kde spočívají od jeho smrti v roce 1975. Jeho hrob označují Frankovi odpůrci za poslední památník fašistického vůdce v Evropě.

Silně proti vládnímu plánu je však Frankova rodina, která se hodlá kvůli chystané exhumaci obrátit na soud. Podle právníků však není jasné, jak přesně hodlá krok schválený parlamentem napadnout. Frankovi příbuzní rovněž uvedli, že spoléhají na řád benediktinů, že jako správci památníku změnu nedopustí.

Řada pamětníků krutostí páchaných Frankovým režimem naopak plán vítá.

"Už je na čase," řekl agentuře Reuters dvaadevadesátiletý Nicolas Sánchez, který byl ve 40. letech odsouzen k šesti letům nucených prací za protifrankovský aktivismus. Během svého trestu se podílel na stavbě památníku. "Španělská společnost se vyvinula. Vláda už nebude moci změnit svůj postoj," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je pondělí 24. září 2018

Očekáváme v 23:00 9°C

Celá předpověď