Španělské misie aneb jak Kalifornie o chlup unikla Rusům

Když psal španělský spisovatel Garcia Ordo roku 1510 romantickou novelu, pojmenoval v ní jeden fiktivní ostrov, který byl "plný zlata a pokladů" a nalézal se kdesi v dalekých oceánech, "California". Netušil tehdy, že se bude mýlit jenom v jediném faktu - Kalifornie není ostrov. Navíc tvrdil, že ostrov je obydlen "tmavými ženami, které žijí jako Amazonky, jejich těla jsou silná a pevná a nemají na ostrově vůbec žádné muže". To se sice někdy může stát, ale zatím tomu tak rovněž není.

Podezřívám proto španělské a portugalské mořeplavce, že se nevydali přes oceán jenom za zlatem. Španělé přistáli v Kalifornii poprvé roku 1535 v santacruzské zátoce v dnešním Mexiku. Je zde nutno podotknout, že Kalifornii Španělé rozdělovali na "dolní" (to je dnešní Baja California v Mexiku) a "horní" (dnešní stát Kalifornie v USA).

Vedoucím první expedice nebyl nikdo jiný než slavný Cortéz, který kromě kolonizování "dolní" Kalifornie též obral indiány o zlato, svobodu a v nesčetných případech též o život.

Kromě Cortéze přistáli u amerických břehů též Františkáni s cílem založit tu katolické misie. To se jim sice přes odpor domorodců podařilo, ale neúrodnou zemi jaksi obrátit na pravou víru nedokázali. Situaci podstatně více zkomplikovali Jezuité, kteří přistáli až roku 1697 a "láska" k domorodcům, kteří odmítali obracení na víru, tak skončila na dlouhá léta.

V tomto roce byla založena první oficiální misie a následovalo ji dalších patnáct až do roku 1768, kdy král Carlos III. nechal naložit Jezuity do lodí a přivezl si je zpět do Španěl, kde je posléze vyhlásil za nežádoucí. Nevděk holt světem vládne. Baja California posléze a o něco později připadla Mexiku.

To Kalifornie "americká" (horní) na tom byla mnohem lépe nejen proto, že země je tu daleko úrodnější, ale také proto, že Jezuité tak daleko na sever svůj vliv nedovezli. První Španěl, který přistál v dnešní Kalifornii byl Juan Rodriguez Cabrillo. Psal se rok 1542 a Cabrillo vplul do zálivu u dnešního San Diega a pojmenoval ono místo San Miguel na počest svatého Michala, který měl zrovna ten den svátek.

Nebudeme ale sledovat Cabrilla plavícího se pod španělskou vlajkou, který pak cestoval dál podle pobřeží na sever až do Monterey. Důležité je, že jeho přistáním byla "horní" Kalifornie otevřena pro španělský trůn.

Misie v San Diegu

Kde Španěl, tam padre. A tak roku 1769 přistál zanícený Františkán Junipero Serra v San Diegu a začal svou misionářskou práci, jež je znát v Kalifornii dodnes. Díky padre Serrovi stojí dodnes v Kalifornii 21 katolických misií, mnoho vinic a indiáni, kteří pod jeho vlivem přijali nejen Krista Pána, ale též začali obdělávat půdu, stavět domy, ženit se a vdávat.

Na rozdíl od méně srdečných Jezuitů, kteří dominovali "dolní" Kalifornii a zanechali po sobě odkaz krutých kolonizátorů, Junipero Serra, který byl malý postavou ale velký duchem, byl povětšině k domorodcům milosrdný a laskavý. I když dnes kalifornské indiánské kmeny vznášejí námitky k tomuto faktu, historické důkazy jsou proti nim. Kalifornští indiáni byli vždy trochu jiní než jejich východní pokrevní bratři - neválčili, byli přátelštější, žili v malých vesnicích a téměř nikdy netrpěli nemocemi a nebyli systematicky vyhlazováni a obelháváni bělochy jako jiné kmeny na východ od vysokých hor.

Otázkou tedy je, zda Františkáni donutili indiány k práci, nebo zda jim nějak vysvětlili, že dům je lepší než chýše ze slámy. Dalším faktem ale je, že občas Indiáni povstali (i v San Diegu) a občas někdo zemřel, ale v poměru k indiánským válkám ve střední části dnešních USA to byly nicotné a historicky zanedbatelné epizody.

Dnes žije v Kalifornii přes 60 různých kmenů ve více než stovce rezervací. Za celé období misií od roku 1769 do roku 1845 působilo v Kalifornii celkem 146 převážně španělských kněží. Šedesát sedm jich zde zemřelo, pouze dva z tohoto počtu jako mučedníci. Padre Junipero Serra zemřel roku 1784. Za jeho života bylo založeno devět misií a jeho práce pokračovala i po jeho smrti.

Františkánské misie byly sice důležité pro rozvoj náboženství, ale nijak neobohacovaly korunu, a tak Kalifornie pro ně byla jen územím. Zlato nebylo objeveno až do roku 1848 (dlouho poté, co Španělsko o toto území přišlo). Kapitán Portola, vedoucí výpravy, která přivezla Pátera Serru do Kalifornie, se chtěl otráveně vrátit do Španělska, protože se mu nic nedařilo. Zásoby docházely, námořníci byli nemocní a navíc nenašel Monterey, což byl jeho cíl. A tak navrhl vyklizení a vystěhování San Diega. Nebýt ale tvrdohlavého Serry a jeho rezolutního rozhodnutí tu zůstat, Kalifornie by dnes byla asi Ruskou gubernií. Pomalu se totiž stalo, co nikdo, včetně španělské Koruny, neočekával: ze severu se začali podél pobřeží usazovat Rusové. Najednou misie Pátera Serry nabyly většího než jen náboženského významu. I když se Rusové plně neusadili na severu Kalifornie až do roku 1812, dlouho po smrti Serry, jeho rozhodnost pokračovat v kolonizaci Kalifornie směrem na sever doslova zastavila jejich expanzi, kterou některé národy v Evropě velmi dobře znají.

Rusové se poprvé objevili v Kalifornii roku 1578 i když jen v podobě několika zbloudilých kozáků, kteří před čímsi utíkali z Ruska. Donesli ale později do domova zprávy o bohatých lovištích a množství kožešin, které americký kontinent poskytuje. Kožešina, kromě dumek a vodky, toť ruská láska. A tak, počínaje rokem 1742, se Rusové usadili na Aljašce a byla jen otázka času, kdy se objeví poněkud jižněji.

Španělé pochopitelně hned věděli, že Rusové znamenají nebezpečí (vizionáři kromě misionářů, že?). Roku 1806 jakýsi Nikolaj Rezanov, poté co si z politických důvodů vzal šestnáctiletou Španělku za manželku, navrhl carským úředníkům, že by se měli Rusové usadit hned vedle Španělů - jejich území totiž končilo hned za San Franciskem, u poslední misie. Kdyby Junipero Serra před léty nebyl tak tvrdohlavý, Rusové mohli dojít až k mexickým hranicím.

Roku 1812 Rusové založili Fort Ross na sever od San Franciska a okupovali toto území až do roku 1841. Poté, co vybili všechnu kožešinovou zvěř, rozhodli se, že je čas jít. John Sutter koupil jejich "pevnost". Stalo se to ale až poté, co ji Rusové marně nabízeli Mexické vládě a jiným potencionálním kupcům. A tak bylo po Rusech v Kalifornii. Kalifornie tak dodnes vděčí Páteru Serrovi za to, že Rusové nekontrolují Mexické hranice a též za 21 misií sloužících jako turistické Mekky na více než 1.000 km dlouhé El Camino Real - Královské silnici - vedoucí od San Diega do města Sonoma v severní Kalifornii.

Nejstarší misií založenou v Kalifornii je misie "San Diego de Alcalá", která dnes stojí uprostřed obytných domů a budov s průmyslovými podniky ve čtvrti San Diega dnes zvané "Mission Valley", Misijní údolí.

Historie této misie je velice typická pro to, co se odehrávalo ve většině ostatních. Když byla založena, nebyly věci zdaleka jednoduché. 219 Španělů se vydalo na sever z "dolní" Kalifornie, pouze polovina z nich se nakonec dostala do dnešního San Diega. Nepomohlo určitě, že šli uprostřed horkého července. Padre Serra nechal vystavit primitivní přístřeší pro tyto zbědované vojáky a tak tím vlastně založil misii.

Misie v San Diegu Misie v San Diegu

To bylo sice hezké, ale místní indiáni nějak nechápali, jak a proč se mají podrobit jakémusi bohu na nebesích. Serra byl ale vzdělán ve vědě přesvědčování - nabízel indiánům cetky výměnou za jejich pozornost. Vojáci nebyli zdaleka tak trpěliví a občas někdo na někoho vystřelil a docházelo k mnoha nedorozuměním. O něco později byla misie přemístěna z pobřeží asi deset kilometrů do vnitrozemí, kde je dodnes.

Nejprve indiáni spálili novou misii a následovalo stěhování tam a zpět mezi pevností Presidio a nynější misií. Kostel, který dnes v misii stojí, nebyl proto dokončen až do roku 1813.

Kalifornie se začala velmi rychle rozvíjet a stát se pozvolna stal nejsilnějším a nejzalidněnějším územím Unie:

  • Rok 1821 byl milníkem, kdy končila éra misií a začínala éra nezávislého Mexika, které převzalo moc nad dnešní Kalifornií.

  • Poslední misie byla založena roku 1823.

  • Indiáni se vzbouřili v misii Santa Ynez.

  • San Diego se stalo městem roku 1835 a počet obyvatel vzrostl na celých 150.

  • Válka mezi Mexikem a Spojenými státy vypukla roku 1846, netrvala však dlouho a Mexiko se vzdalo Kalifornie, Texasu, Arizony, Nového Mexika a západního Kolorada.

  • James Marshall objevil zlato roku 1848 a nastal příval zlatokopů.

  • Roku 1850 se Kalifornie stala oficiálně státem USA a jako první stát měla právo na svou vlastní ústavu, guvernéra a vlastní zákonodárce.

A Španělské misie stojí nadále jako připomínka pojítka mezi Novým a Starým světem a jako vysvětlení toho, proč si jsou Mexiko s Kalifornií tak blízké. Stojí i přesto, že všechny misie prošly obdobími absolutní zkázy, zanedbávání, ignorance a destrukce. Co nezničilo počasí a vandalové, dodělala zemětřesení. Dnes je vše díky péči státu obnoveno a statisíce návštěvníků přicházejí obdivovat strohý, prostý a bohabojný život, který španělští misionáři vedli.

Junipero Serra, onen malý-velký muž byl věrný pravidlům svého řádu, která zakazovala mnichům, aby v misiích žili sami a tak byli páteři vždy nejméně dva. To byl ale jediný komfort, kterého si užili. Návštěva kterékoli misie a pohled na tvrdé dřevěné postele postačí k tomu, aby návštěvník viděl a chápal tu nesmírnou pokoru a víru v boha, která tyto snílky a služebníky boží hnala za oceán. Je jen škoda, že Cortéz a příliš fanatičtí Jezuité pocházeli ze stejné země jako padre Serra.

foto: autor

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pondělí 18. února 2019

Očekáváme v 9:00 2°C

Celá předpověď