Brno - Ústavní soud vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Jde o ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Zastoupení advokátem je přitom nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem. ÚS zároveň odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku.
Podle Ústavního soudu je napadené ustanovení protiústavní. "Protiústavnost napadeného ustanovení Ústavní soud neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit," vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.
Právo na přístup k soudu je podle soudce základní součástí práva na spravedlivý a řádný proces a tedy práva na soudní ochranu, kdy jeho nezbytným předpokladem je právě právo na právní pomoc. "Šlo o to, že podle současné úpravy, která byla přijata v roce 2017, je možné určení advokáta jenom v případech sociálních a majetkových poměrů osob. Když chce žádat o právní zastoupení nějaká osoba, která to chce zaplatit, čili na základě smluvním, tak podle té současné úpravy advokátní komora advokáta neurčí," uvedl soudce zpravodaj.
Podle návrhu Městského soudu v Praze je sporné ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně právem na přístup k soudu. "Za tohoto stavu podle názoru soudu dochází k omezení práva na přístup k soudu, neboť fyzická osoba, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem o advokacii a která zároveň hodlá zahájit řízení, jehož procesní podmínkou je zastoupení advokátem, takové řízení zahájit nemůže," stojí v návrhu.
Ústavní soud zároveň odložil vykonatelnost nálezu k 31. prosinci 2023, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy.
