Johnson potvrdil brexit k 31. říjnu, soud odmítl parlamentní přestávku

foto Ilustrační foto - Britský premiér Boris Johnson při svém projevu v Londýně.

Edinburgh/Londýn - Britský premiér Boris Johnson v dnešní facebookové debatě s veřejností zopakoval, že trvá na odstranění takzvané irské pojistky z brexitové dohody, a ujistil, že Británie z Evropské unie odejde k 31. říjnu, a to s dohodou, nebo bez ní. Irská pojistka má zabránit vzniku hraničních kontrol mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem, její kritici ale tvrdí, že představuje riziko připoutání Británie k unijním strukturám i po brexitu.

"Je to jediná cesta, jak se dohodnout," řekl Johnson o odstranění irské pojistky. Dodal, že ochranné opatření, které by se týkalo jen Severního Irska, nemůže přijmout, neboť by nesloužilo celému Spojenému království.

V reakci na komentář člověka, který uvedl, že je z celé situace zoufalý a že ztratil víru v demokracii, Johnson odpověděl, že stojí na jeho straně. "Snažím se to vyřešit," prohlásil. Dodal, že mluvil s irským premiérem Leem Varadkarem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "Nálada se mění. Ledy praskají," řekl Johnson s tím, že je důležité brexit dovést do konce.

Premiér ujistil, že Británie z EU ke konci října odejde, jak již mnohokrát řekl. "Musíme to dokončit," zdůraznil. Zopakoval, že chce brexitovou dohodu, ale že Británie odchod z evropského bloku zvládne i bez ní.

Soud: Parlamentní přestávka vynucená Johnsonem je nezákonná

Vynucená přestávka v zasedání britského parlamentu je nezákonná. K tomuto závěru dnes dospěl skotský odvolací soud, který tak zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance. Vláda se kvůli dnešnímu verdiktu obrací na britský nejvyšší soud, který již termín projednání kauzy stanovil na příští úterý. Podle kritiků chce premiér Boris Johnson nucenou parlamentní pauzou omezit možnost poslanců zasahovat do brexitu. Do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 50 dní.

Johnsonova vláda na konci srpna požádala královnu Alžbětu II., aby ukončila aktuální zasedání parlamentu a jeho další schůzi zahájila až 14. října. Panovnice, která jedná na doporučení předsedy vlády, žádosti vyhověla. Proti se ale postavila opozice i další kritici kabinetu, podle nichž je Johnsonovým cílem vyřadit parlament z rozhodování o brexitu. Kontroverzní krok proto napadli u soudů ve Skotsku, v Anglii a v Severním Irsku.

Na soud v Edinburghu se obrátila skupina více než 75 opozičních zákonodárců. Soud nižší instance před týdnem rozhodl, že vynucená přestávka několik týdnů před termínem odchodu Británie z EU je v souladu se zákonem. Soudce Raymond Doherty tehdy řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice.

Odvolací soud dnes ale uvedl, že Johnsonův krok byl "nezákonný", neboť jeho motivem byla snaha překazit činnost parlamentu. Přerušení zasedání je proto podle soudu "neplatné".

"Parlament musí být okamžitě svolán," vyzvala v reakci na rozhodnutí soudu předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová. Také mluvčí opozičních labouristů pro brexit Keir Starmer vyzval premiéra Johnsona, aby parlament opět svolal. "Myslím, že správnou věcí, kterou by měl nyní premiér udělat, je svolat parlament, dnes odpoledne či zítra ráno, abychom se mohli vrátit k práci," řekl.

Podle britských médií není pravděpodobné, že by vláda zasedání parlamentu obnovila ještě před rozhodnutím nejvyššího soudu. Předseda Dolní sněmovny John Bercow prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že opětovné svolání zákonodárců během aktuální přestávky by musel iniciovat premiér.

"Odvoláme se k Nejvyššímu soudu Spojeného království. Kabinet musí předložit silnou domácí legislativní agendu. Přerušení zasedání parlamentu je zákonným a potřebným způsobem, jak toho dosáhnout," uvedla v reakci na dnešní rozsudek vláda. Premiér od počátku tvrdil, že si přestávku nevynutil, aby zhatil brexitové plány parlamentu, ale aby mohl předložit poslancům plán domácí agendy po odchodu Británie z EU.

Podobně jako prvoinstanční soud ve Skotsku, který označil Johnsonův krok za zákonný, rozhodl už minulý týden také soud v Londýně, u něhož si na postup vlády stěžovali aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major.

Proti rozsudku soudu v britské metropoli se stěžovatelé odvolali k nejvyššímu soudu, vláda zase napadá dnešní rozsudek z Edinburghu. Oběma případy se tedy bude zabývat nejvyšší britský soud, který již termín stanovil na 17. září.

Podle deníku The Times dnes mluvčí ministerského předsedy Johnsona slíbil, že vláda by zasedání parlamentu obnovila, pokud by nejvyšší soud potvrdil skotský verdikt. List zároveň podotýká, že ačkoli by takový vývoj byl pro premiéra trapný, praktický význam brzkého návratu poslanců do lavic by byl nevelký. "Odpůrci vládní brexitové politiky z řad členů parlamentu už dosáhli svého cíle, když učinili nezákonným, aby premiér realizoval brexit bez dohody," připomínají The Times.

Přerušení práce parlamentu mezi dvěma schůzemi je za běžných okolností rutinní událostí britského politického systému, k níž dochází zhruba jednou ročně. Aktuální přestávka, která začala v noci na úterý, ovšem přichází v čase hluboké politické krize způsobené odchodem Británie z EU, momentálně plánovaným na 31. říjen. Zároveň byla nařízena na mimořádně dlouhou dobu: potrvá-li skutečně až do 14. října, byly by to podle britských médií nejdelší takové parlamentní prázdniny od druhé světové války.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 15. září 2019

Očekáváme v 1:00 16°C

Celá předpověď