Soud EU zamítl žaloby proti spojení právního státu a peněz

foto Ilustrační foto - Vlajky EU a členských zemé před budovou Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Lucemburk/Brusel - Soudní dvůr Evropské unie dnes zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti. Evropská komise, která čekala na výrok unijní justice, bude nyní moci mechanismus využít, pokud Polsko a Maďarsko nevyslyší výtky týkající se například nezávislosti justice. Zatímco komise verdikt přivítala, vlády obou zemí v něm vidí politické rozhodnutí či útok na vlastní suverenitu. Největší kluby v Evropském parlamentu vyzvaly Evropskou komisi, aby v případě Polska a Maďarska začala podmíněnost čerpání z fondů vymáhat.

Unijní instituce několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Členské země evropského bloku se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává komisi možnost omezit vyplácení prostředků z unijních fondů.

Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s rozpočtem. Podle nich tento problém již řeší zmíněná řízení podle sedmého článku smlouvy o EU.

Podle soudců je však nová podmíněnost legitimní snahou ochránit rozpočet a nevztahuje se obecně na všechny případy porušování právního státu. "Cílem nařízení je tedy chránit rozpočet unie před zásahy vyplývajícími dostatečně přímo z porušování zásad právního státu, a nikoliv sankcionovat toto porušování jako takové," konstatoval dnes soud. Zavedení nového mechanismu se proto podle verdiktu nijak nepřekrývá se sedmým článkem.

Soudci se shodli, že unijní země musí respektovat společné hodnoty, mezi něž patří právní stát a solidarita, pokud chtějí využít veškerých výhod spojených s členstvím v evropské sedmadvacítce. Unie podle nich zároveň musí mít možnost v mezích svých pravomocí tyto hodnoty hájit, což je i případ nové podmíněnosti. "Řádné finanční řízení rozpočtu unie a finanční zájmy unie přitom mohou být vážně ohroženy porušováním zásad právního státu, ke kterému dochází v členském státě," uvedl soud v tiskové zprávě k verdiktu. Agentura Reuters upozornila, že proti rozhodnutí tribunálu se nelze odvolat.

Verdikt přivítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž mu komise v nejbližších týdnech přizpůsobí postup, jak pravidlo využít v praxi. "Komise monitoruje situaci ve všech členských státech od chvíle, kdy nařízení vstoupilo v platnost, a některé případy zkoumáme velmi podrobně," uvedla šéfka unijní exekutivy.

Komise by po soudním verdiktu mohla Polsku a Maďarsku zablokovat miliardy eur ze strukturálních fondů EU. Obě země na spory s unijními institucemi doplácejí již nyní, neboť jim komise zatím neuvolnila žádné peníze z mimořádného fondu obnovy kvůli obavám o nezávislost justice v polském případě či kvůli obavám z nedostatečného potírání korupce v případě maďarském.

"Polsko se musí bránit proti vydírání, jehož cílem je zbavit nás práva rozhodovat o sobě samých. Zvláště když má Polsko přijít o peníze kvůli opatřením, která jsou běžná ve Španělsku či v Německu," reagoval na verdikt na twitteru náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta. Narážel na fakt, že EK vyčítá Polsku svěření výběru soudců politikům, které je podle Varšavy srovnatelné se systémem ve zmíněných zemích. Podle Bruselu se však standardy všech tří států srovnávat nedají.

Polský premiér Mateusz Morawiecki rozhodnutí označil za "další krok, jímž instituce EU rozšiřují své pravomoci." "Centralizace, byrokratická centralizace, federalizace... je nebezpečný proces," reagoval polský ministerský předseda.

Polský ústavní soud dnes začal na návrh generálního prokurátora a ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobry posuzovat, zda podmíněnost čerpání peněz neodporuje polské ústavě. Ale po půldruhé hodině soud bez upřesnění důvodu zasedání přerušil, uvedl list Gazeta Wyborcza. Ten původně očekával "protinález" k lucemburskému rozsudku, jakkoli by polský verdikt nemohl mít vliv na počínání unijních institucí.

Podle maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové učinil evropský soud "politické rozhodnutí kvůli našemu nadcházejícímu referendu o ochraně dětí". Její poznámka se týkala dubnového všelidového hlasování o normě, která má mimo jiné zamezit zmínkám o sexuálních menšinách ve školní výuce. Kvůli zákonu byla Budapešť loni kritizována unijními orgány i nevládními organizacemi.

Podle dřívějších vyjádření unijních činitelů by mohla komise poprvé k zastavení plateb přikročit na jaře. V maďarském případě to ovšem nechce učinit před dubnovými parlamentními volbami.

Neshody ohledně vlády práva opět vytanuly v době, kdy se evropská sedmadvacítka snaží prezentovat jednotnou linii s ohledem na své východní křídlo, poznamenal Reuters s odkazem na napětí, které vyvolalo nahromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou. Varšava a Budapešť podle něj pohrozily odvetou v podobě zablokování rozhodnutí EU, která vyžadují jednomyslnost, což se týká také zahraniční politiky. Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás nicméně nyní agentuře řekl, že Maďarsko kvůli rozepři nebude zasahovat do případných sankcí proti Rusku v případě jeho útoku na Ukrajinu.

Europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby vymáhala podmíněnost čerpání z fondů

Největší kluby v Evropském parlamentu přivítaly dnešní verdikt Soudního dvora Evropské unie o navázání čerpání peněz z evropských fondů na respektování pravidel právního státu. Vyzvaly Evropskou komisi, aby v případě Polska a Maďarska začala toto pravidlo vymáhat bez odkladu. Kladně se o rozhodnutí unijního soudu zamítnout žalobu podanou Varšavou a Budapeští vyjádřili i čeští europoslanci.

Podle zástupce frakce Zelených Daniela Freunda komise už nemá "žádnou výmluvu", aby nařízení po obou státech nevymáhala. Zástupce klubu Evropské lidové strany Petri Sarvamaa uvedl, že komise musí jednat, aby ukázala, že to myslí s ochranou právního státu a finančních zájmů EU vážně. Maďarská opoziční poslankyně Katalina Csehová vyzvala Brusel k ráznému postupu vůči Maďarsku, i když zemi čekají v dubnu volby. Podle ní unijní zásah chtějí voliči, se kterými se setkává. Rozhodnutí uvítali i socialisté a demokraté, druhý největší klub v parlamentu, podle kterých verdikt posiluje respektování společných hodnot v Evropské unii.

Místopředsedkyni Evropského parlamentu Ditu Charanzovou dnešní verdikt nepřekvapil. "Nyní je na tahu Evropská komise, která má zahájit celou proceduru k pozastavení finančních prostředků do doby, než budou obě země naplňovat podmínky právního státu," prohlásila.

Podle poslance Marcela Kolaji rozsudek vysílá důležitý signál unijním státům. "Pokud chtějí evropské země čerpat výhody členství, musí hrát podle pravidel," uvedl.

Podle českého europoslance Luďka Niedermayera za zavedení mechanismu mohou státy, které přestaly naplňovat pravidla právního státu. Dodal, že je nutné vzít v potaz také pohled zemí, kteří jsou čistými přispěvateli do unijního rozpočtu, například Německa, Nizozemska či Francie. Podle něj tamní politici měli čím dál větší problémy uhájit převody miliard eur do států, kde nejsou dodržována základní právní pravidla. Zavedení mechanismu je tak způsobem, jak ochránit snahu o sbližování unijních ekonomik. Podle europoslance Tomáše Zdechovského mělo Polsko použít prostředky v souladu s právní státem, pokud chtělo očistit svou justici od soudců s komunistickou minulostí.

Unijní instituce několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Členské země evropského bloku se však i kvůli bezvýslednosti této procedury předloni přes odpor Polska a Maďarska shodly s Evropským parlamentem na zavedení podmíněnosti, která dává komisi možnost omezit vyplácení prostředků z unijních fondů.

Vlády ve Varšavě a Budapešti se loni společně obrátily na soud s tím, že EU porušuje své pravomoci a neměla by problémy týkající se právního státu spojovat s rozpočtem. Podle nich tento problém již řeší zmíněná řízení podle sedmého článku smlouvy o EU. Soudci ale dnes tento argument odmítli.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pátek 12. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 19°C

Celá předpověď