Snímek Když se řekne Jiří Černý představí uznávaného publicistu

foto Režisér Zdeněk Gawlik (vlevo), hudební publicista Jiří Černý (uprostřed) a kameraman Miroslav Hurt (vpravo) na novinářské projekci dokumentárního snímku Když se řekne Jiří Černý 26. srpna 2020 v Praze.

Praha - Dokument Když se řekne Jiří Černý, který uvede ČT art 2. září, se ohlíží za životem publicisty a kritika, jehož první článek vyšel před sedmdesáti lety. Snímek režiséra Zdeňka Gawlika mimo jiné připomíná, že Černý byl letos jako první nehudebník v historii uveden do Síně slávy hudebních Cen Anděl. Do síně slávy ho uvedl její loňský laureát Michal Prokop. Právě Černý v roce 1967 uvedl na scénu Prokopa, když mu osobně předával hlavní cenu pro nejlepšího zpěváka na I. Československém beatovém festivalu.

"Moc si nepotrpím na takové ty démony, čáry a kouzla, ale když mě tu cenu, mimochodem cena od sochaře Róny je nádherná sama o sobě, Michal (Prokop) dával, tak mě bylo krásně u srdce. Nebral jsem to tak, že jsme se sešli po padesáti letech, protože jsme se znali celou tu dobu. Byl jsem šťastný, že k tomu došlo, a viděl jsem Michalovi na očích, že ho takové setkání také baví," řekl ČTK čtyřiaosmdesátiletý Černý.

V autobiografickém filmu režisér Gawlik nepředstavuje Černého pouze jako milovníka hudby, ale také sportovního novináře a aktivního sportovce nebo člověka, který se v listopadu 1989 účastnil založení Občanského fóra a v prosinci 2011 v Lucerně uváděl koncert Pocta Václavu Havlovi. "Základní myšlenkou filmu je představit Jiřího Černého v širokém spektru jeho činností a zájmů. Tedy především jako hudebního publicistu, který ovšem začínal jako sportovní novinář a přes vážnou hudbu se dostal k popu a rocku," uvedl režisér Gawlik. "O hudbě píše, ale má i svoje rozhlasové pořady a poslechové diskotéky, se kterými dlouhodobě objíždí republiku a které většina jeho kolegů, publicistů, považuje za jeho nejvíce záslužnou aktivitu. A zároveň se věnuje i práci editora. Kromě toho se angažuje občansky a samozřejmě má i svůj soukromý život," dodal.

Dokument doprovázený hudbou tuzemských i zahraničních interpretů neopomíjí ani náhled na Černého prostřednictvím přátel a kolegů, včetně Jaroslava Riedela, Petra Korála, Jana Rejžka nebo Pavla Klusáka.

Pražský rodák Černý mimo jiné spolupracoval s měsíčníkem Melodie, byl prvním šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, vydal několik knih o hudbě, uváděl rozhlasové pořady nebo psal texty na obaly gramodesek. I když je vnímám především jako znalec dění na populární scéně, jeho prvním článkem s hudební tematikou byla recenze inscenace Bizetovy opery Carmen ve Smetanově divadle v deníku Večerní Praha v roce 1956. Přes pokročilý věk absolvuje poslechové pořady v klubech po celém Česku.

Jeho jméno se v novinách objevilo o čtyři roky dříve, než vydal první hudební recenzi. Jako sportovní novinář zasílal do tehdejšího deníku Lidová demokracie výsledky lukostřeleckých závodů, později pracoval jako sportovní novinář v časopise Československý sport. Sám se aktivně věnoval lukostřelbě, stolnímu tenisu, basketbalu, házené, fotbalu a běhu na střední tratě.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je čtvrtek 25. února 2021

Očekáváme v 11:00 10°C

Celá předpověď