Sněmovnu zřejmě čeká boj o podobu nových pravidel kurzarbeitu

foto Ilustrační foto - Schůze Poslanecké sněmovny, 30. října 2020 v Praze. Na snímku je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Praha - Sněmovnu zřejmě čeká boj o podobu nových pravidel zkrácené práce, tedy takzvaného kurzarbeitu. V dnešním druhém čtení se sešly i odlišné celkové úpravy původního vládního návrhu od koaličních ANO a ČSSD. Celkem poslanci podali čtyři desítky pozměňovacích návrhů. Dolní komora bude nová pravidla kurzarbeitu schvalovat pravděpodobně v únoru. Patrně se tedy nestihne jejich účinnost od března, když ještě budou muset projít také posouzením v Senátu.

Nesoulad ve vládní koalici ohledně zkrácené práce ukázalo i hlasování o návrhu sociální demokracie, aby bylo možné sněmovní finále už příští týden. Zkrácení lhůty pro projednání poslaneckých úprav v sociálním výboru navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) poslanci hnutí ANO vzhledem k množství podaných poslaneckých úprav nepodpořili a nebylo přijato. Pro zkrácení nehlasovali ani poslanci KSČM a SPD. Výbor by se měl sejít začátkem února.

Maláčová zdůrazňovala, že nová pravidla kurzarbeitu musí být účinná od března, aby nahradila dočasný protikoronavirový program Antivirus. Z něj se vyplácejí příspěvky na mzdy za dobu od loňského března a podpora se může podle evropských pravidel poskytovat nejvýše rok. Nezaměstnanost pomalu roste, nyní činí 4,4 procenta a bez práce je skoro 320.000 lidí, uvedla.

Za kompromisní pokládá Maláčová celkovou ministerskou úpravu, kterou předložil Sněmovně Roman Sklenák(ČSSD). Ministryně opět poukázala na to, že je na něm shoda se zástupci zaměstnavatelů i odborů. Také koalice se podle ní shodla na tom, že se bude vycházet ze Sklenákova návrhu. Předsedkyně sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO), která stojí spolu s Hanou Aulickou Jírovcovou (KSČM) za druhým celkovým pozměňovacím návrhem, ale uvedla, že koaliční dohoda je obecně na podpoře kurzarbeitu. Konkrétní podoba podle ní domluvena není, koalice o ní má teprve jednat. "Je podivné, že vláda vystupuje se dvěma rozdílnými postoji," glosovala to opoziční Pirátka Olga Richterová.

Sklenákův návrh počítá s příspěvkem od státu ve výši 70 procent hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit mít, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce. Na kurzarbeitu by firma mohla být nejvýš rok. Pracovník by doma mohl zůstat jeden den až čtyři dny v týdnu. Úbytek práce by se měl posuzovat za celou firmu, ne za jednotlivé zaměstnance. "Firmy nebudou potřebovat peníze, aby předfinancovávaly mzdy," podotkla Maláčová.

Návrh Pastuchové a Aulické Jírovcové předpokládá mimo jiné příspěvek 60 procent až 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů rovněž do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Podpora by mohla trvat až rok. Mzdu by nejdříve platil zaměstnavatel, stát by mu část nákladů nahrazoval. Zavedení programu i parametry v zákonných mezích by určovala vláda. Pastuchová i Aulická Jírovcová uvedly, že jejich návrh chrání zaměstnance.

Na různé parametry kurzarbeitu míří i další pozměňovací návrhy. Poslanci například chtějí bonifikovat zaměstnance, kteří by se při zkrácené práci účastnili vzdělávacích kurzů, zvýšit podporu zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi nebo zkrátit týdenní dobu, po níž by mohli zůstávat doma. Piráti prosazují nad rámec vyšší nemocenskou pro lidi v karanténě i vyšší podporu v prvních dvou měsících nezaměstnanosti i při ukončení pracovního poměru bez závažných důvodů. TOP 09 mimo jiné chce dočasnou možnost propouštění i bez udání důvodu s odstupným tří platů, z nichž dva by hradil stát.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je čtvrtek 4. března 2021

Očekáváme v 15:00 14°C

Celá předpověď