Praha - Sněmovna ve vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví podíl hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou médií. Schválení pozměňovacího návrhu Jana Laciny (STAN) a Martina Kolovratníka (ANO) dnes doporučil plénu volební výbor, který má na starosti média. Do volby členů rad ČT a ČRo zapojuje vládní novela Senát, který má obsazovat třetinu míst. Předloha také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů.
Sněmovna by mohla o podobě předlohy hlasovat tento měsíc. Výbor se koaliční většinou postavil proti návrhu na její zamítnutí, který podali ve druhém čtení předseda poslanců SPD Radim Fiala a šéf výboru Aleš Juchelka (ANO). Koaliční a opoziční poslanci se dnes opět přeli o motivy předložení novely. Podle Juchelky si chce koalice "pohlídat" letošní volbu nového generálního ředitele ČT. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob označil takové interpretace za "stihomam". Koalice tvrdí, že změny mají posílit odolnost veřejnoprávních médií.
Pozměňovací návrh Laciny a Kolovratníka zachovává takzvanou zvláštní kvalifikovanou většinu hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládá, že by pro jmenování nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu. Podle zdůvodnění poslanecké úpravy není snížení kvora pro odvolání generálního ředitele v souladu s principy fungování médií veřejné služby. Juchelka a Kolovratník navrhli v jiné úpravě zachování nynějšího kvora i pro jmenování ředitelů, výbor se k ní postavil záporně.
V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do Rady ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď. Nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy.
Volební výbor jednomyslně podpořil pozměňovací návrh Igora Hendrycha (ODS) rušící zákonné pravidlo, podle něhož se třetina členů rad obou veřejnoprávních médií obměňuje každé dva roky. Pravidlo je podle předkladatele překonané, protože funkční období členů rad končí v různých momentech.
Předloha měla být účinná podle původních vládních plánů od ledna. Sněmovna ji patrně odloží na návrh ministra kultury Martina Baxy na 15. den potom, co vyjde ve sbírce. Výbor nesouhlasil s posunem až na 1. leden 2024, jak to chce poslanec ANO Ondřej Babka. Sněmovna také pravděpodobně srovná nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu. Přejmenuje volební výbor na výbor pro mediální záležitosti.
