Sněmovna zamítla návrh zúžit evidenci tržeb jen na plátce DPH

foto Ilustrační foto - Členové vlády v demisi (zleva) ministryně financí Alena Schillerová, ministr životního prostředí Richard Brabec a předseda vlády Andrej Babiš na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května v Praze.

Praha - Sněmovna dnes v závěrečném hlasování zamítla návrh sedmi desítek poslanců, aby se povinnost elektronické evidence tržeb vztahovala pouze na registrované plátce daně z přidané hodnoty. S návrhem nesouhlasila vláda. Podle vlády návrh příliš omezoval okruh povinných osob, které evidenci podléhají. Předkladatelé chtěli ulevit hlavně nejmenším podnikatelům, které podle nich EET nejvíce zatěžuje. Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech.

Pro zamítnutí hlasovalo 98 poslanců z klubů ANO, KSČM a ČSSD. Proti zamítnutí byli poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Vláda dnes schválila návrh novely zákona o EET, který kromě jiného zavádí vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb. Poslanci by ho mohli projednávat už na své příští schůzi na konci června.

Některé z investičních fondů asi přijdou o zdanění nižší sazbou

Některé z investičních fondů asi přijdou o možnost výhodnějšího zdanění pětiprocentní sazbou daně z příjmů namísto devatenáctiprocentní sazby. Platit to bude pro fondy, v nichž by právnická osoba vlastnila více než desetiprocentní podíl. Schválila to dnes Sněmovna, upravila tak senátní novelu o daních z příjmů.

Cílem novely senátora Libora Michálka (za Piráty) bylo zabránit praktikám některých, hlavně developerských firem. Michálek poukazoval na to, že klasické akciové společnosti si nyní dají nálepku investičního fondu, zaregistrují své akcie na burze a můžou využívat nižší daňovou sazbu. S jejich akciemi se podle něj ale aktivně neobchoduje.

"S akciemi fondů se přitom na Burze cenných papírů většinou neobchodovalo, registrace byla často účelová a formální, tedy jen z důvodu takzvané daňové optimalizace. Na daních unikalo ještě v roce 2016 jen díky této výjimce přes 450 miliónů korun ročně," uvedl senátor. Ocenil, že Sněmovna původní záměr novely nezmařila.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil Michálkův návrh upravit tak, aby investiční fondy mohly využívat pětiprocentní sazbu tehdy, pokud v nich žádný poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou například státu nebo státních firem nebude ovládat deset a více procent. Fondy také nebudou smět provozovat podnikání podle živnostenského zákona.

Sněmovna odmítla návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, aby se přijaté omezení pro vlastnické podíly nevztahovalo pouze na právnické osoby, ale také na fyzické osoby. Podle Ferjenčíka by to omezilo rizika zneužívání výjimek.

Sněmovní úpravy novely nyní posoudí horní komora parlamentu.

Sněmovna schválila omezení námitek podjatosti vůči úředníkům

Počet námitek podjatosti vůči úředníkům při správních řízeních by se mohl snížit. Počítá s tím novela správního řádu, kterou schválila Sněmovna. Předlohu navrhl Pardubický kraj, poslanci v ní upřesnili jen některé pasáže. Normu nyní dostane k posouzení Senát.

Předloha se týká situací, kdy je předmětem námitky skutečnost, že úředník je ve služebním nebo v pracovním vztahu k obci, kraji či státnímu úřadu, u kterého se dané správní řízení vede. Novela má zabránit tomu, aby byl tento důvod zneužíván k procesních obstrukcím, uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Praktickým příkladem nevyhovujícího stavu může být případ, kdy se politik vyjádří k důležité otázce veřejného zájmu. "To je ostatně to, co se od politika očekává. Dnes je to ale i faktický důvod pro vyloučení z rozhodování u všech zaměstnanců toho správního úřadu, jehož politik poskytl takové vyjádření. Pokud bychom to dovedli do absurdna, nemohl by se politik veřejně vyjadřovat," uvedl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj). Podle něj by každé takové vyjádření mohlo být zneužito k namítání systémové podjatosti založené na existenci služebního či pracovněprávního poměru.

Nově by pochyby o podjatosti úředníka pro služební nebo pracovní vztah k obci, kraji nebo státnímu úřadu nevedly k jeho vyloučení ze správního řízení. Tak by mohl podle předkladatelů počet námitek podjatosti výrazně poklesnout, a tím by se mohlo rozhodování úředníků urychlit.

Účastníci řízení podle tvůrců novely nyní často poukazují na možnou podjatost, když dalším účastníkem řízení je i obec, kraj nebo státní úřad, jehož úředník má toto řízení na starosti. Namítají, že úředník může rozhodovat ve prospěch tohoto úřadu, což se však vztahuje v konečném důsledku na všechny úředníky daného úřadu. Správní řízení se v takových případech předává jinému úřadu, který ale není takzvaně místně příslušný.

Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko. Podotkla v něm však, že návrh nepředstavuje návrh řešení tzv. systémové podjatosti a k omezení průtahů přispěje jen dočasně, protože část účastníků jen odradí od podávání námitek.

Sněmovna schválila úpravy vzniku společenstev vlastníků bytů

 

Sněmovna schválila vládní novelu, jež upravuje vznik společenství vlastníků bytů v původně čistě družstevních domech. Norma má odstranit nedostatky, které způsobila dřívější poslanecká změna zákona. Novelu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Dříve vznikala společenství ze zákona poté, co družstevní podíl v domech klesl pod čtvrtinu. Minulá poslanecká úprava stanovila tento podíl na polovinu. Nepamatovala ale na situace, kdy v domech klesl družstevní podíl pod polovinu už před její účinností, ale nebyl nižší než čtvrtina.

Některá družstva se kvůli této změně ocitla podle vlády v právním vakuu. Rejstříkové soudy tak odmítají zapsat společenství vlastníků z podnětu družstev a katastrální úřady blokují jakékoli převody bytů.

Nynější novela by měla tento stav přechodným ustanovením napravit. Také družstvu uloží svolat shromáždění vlastníků bytů k založení jejich společenství do dvou let od účinnosti předlohy.

Obecná povinnost založit společenství vlastníků jednotek při poklesu podílu bytového družstva na společných částech pod polovinu se podle schváleného pozměňovacího návrhu zpravodaje Martina Kupky (ODS) nebude vztahovat na případy, kdy družstva dosud splácejí úvěry na opravy nebo modernizace společných částí domů. Bude se čekat do splacení půjčky, případně do poklesu družstevního podílu na čtvrtinu.  

Ke schválení stanov společenství bude nadále nutný souhlas většiny hlasů vlastníků bytů přítomných na shromáždění. Nebude ale podle novely potřebná jejich stoprocentní účast. K rozhodování bude stačit přítomnost vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 19. října 2018

Očekáváme v 23:00 11°C

Celá předpověď