Sněmovna vzala na vědomí loňské hospodaření státu se schodkem 367 miliard Kč

foto Ilustrační foto - Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na schůzi Sněmovny k návrhu části opozice na vyslovení nedůvěry menšinové vládě ANO a ČSSD 3. června 2021 v Praze.

Praha - Sněmovna dnes vzala na vědomí státní závěrečný účet za loňský rok, tedy loňské hospodaření státu. Státní rozpočet loni skončil se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun. Sněmovna souhlasila s tím, aby schodek vláda vypořádala z větší části navýšením státního dluhu o 365,5 miliardy korun. O zbylou částku se má snížit stav státních finančních aktiv.

Státní dluh se loni zvýšil o 409,5 miliardy na 2,05 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 1,5 procenta na 40,1 miliardy korun. Výdaje státu představovaly téměř 1843 miliard a příjmy zhruba 1475 miliard korun. Rozdíl mezi plánovaným a konečným schodkem vysvětluje vláda nejistotou při tvorbě makroekonomických predikcí. Například daně z příjmů překročily rozpočet o 54,2 miliardy korun.

Reálný hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta. Pokles zasáhl většinu odvětví ekonomiky, nejvýrazněji dopadl na obchod, ubytování, pohostinství a dopravu, uvádí vláda. Poznamenává, že sestupnému trendu ekonomiky bránil pouze růst výdajů vlády. K propadu ekonomiky přispěl i pokles zahraniční a domácí poptávky.

Ke státnímu závěrečnému účtu se jako každým rokem vyjádřil Nejvyšší kontrolní úřad. Ve svém stanovisku uvedl mimo jiné, že Česko se přes rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, tempo zadlužování ale roste. NKÚ již na jaře ve své výroční zprávě uvedl, že téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s pandemií nemoci covid-19. Ministerstvo financí s tím však nesouhlasí.

NKÚ uvedl, že z nárůstu výdajů státního rozpočtu za rok 2020 o 291 miliard korun minimálně 147 miliard nesouviselo s pandemií covidu-19. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že i výdaje, které podle NKÚ s pandemií nesouvisely, měly za cíl stabilizovat českou ekonomiku. NKÚ poukazoval i na to, že se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Již loni označil tento vývoj za alarmující.

Z peněz, které loni stát získal do rozpočtu, si platy zaměstnanců vyžádaly 15,8 procenta. O rok dřív to bylo 13,8 procenta a v roce 2016 11,8 procenta. Na platy pracovníků veřejného sektoru šlo loni v absolutním čísle 232,5 miliardy korun, což je proti roku 2016 nárůst o 81 miliard. Meziročně šlo asi o desetinový nárůst. Počet zaměstnanců státu vzrostl od roku 2016 o víc než 41.000 a z toho téměř 34.000 lidí představoval přírůstek v regionálním školství, uvedl NKÚ.

Vláda naopak sdělila, že se jí podařilo naplnit výdajové priority. Šlo hlavně o zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč, zvýšení rodičovského příspěvku z 220.000 korun na 300.000 korun nebo o desetiprocentní zvýšení na platy ve školství.

Závěrečný účet kritizovali Piráti. Jejich poslankyně Olga Richterová prohlásila, že stát v tomto materiálu nevyhodnocuje, jak efektivně se chová. "Nevíme, jakých cílů se dosáhlo, k čemu byly státní peníze utraceny, jaké zlepšení pro lidi z toho bylo,“ řekla. Vyhodnocení podle ní nemá vypadat jako účetní závěrka.

"Já si stojím za každým řádkem v tomto státním závěrečném účtu, za každou položkou, za každou korunou, kterou jsme investovali,“ reagovala ministryně Alena Schillerová (za ANO). Uvedla, že materiál obsahuje všechny potřebné údaje a vystoupení Richterové označila za plácnutí do vody. Hospodaření státu se zastal i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). "S lecčím můžeme být nespokojeni, ale řekněme si rovnou, že to není katastrofální finanční situace,“ uvedl. Předsedkyně rozpočtového výboru a zpravodajka k závěrečnému účtu Miloslava Vostrá (KSČM) poznamenala, že výdaje státního rozpočtu byly z většiny nasměrovány správně. Poukazovala třeba na to, že peníze z navýšených schodků směřovaly do zdravotnictví nebo sociálních věcí.

Pirát Mikuláš Ferjenčík neuspěl s návrhy na doprovodná usnesení. V jednom z nich chtěl, aby Sněmovna konstatovala, že "byznysplán, rozpočet, který skončil předloženým závěrečným účtem s deficitem 367 miliard korun, sestavili manažeři, kteří by měli být vyhozeni.“.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je úterý 21. září 2021

Očekáváme v 13:00 14°C

Celá předpověď