Sněmovna schválila zvýšení schodku rozpočtu na 300 miliard korun

foto Schůze Poslanecké sněmovny - ilustrační foto.

Praha - Sněmovna schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní ho na návrh vlády zvýšila o dalších 100 miliard korun. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident.

Pro návrh hlasovalo 59 z přítomných 100 poslanců. Podle hlasovací sjetiny jich bylo o jednoho méně, ale předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) dodatečně uvedl, že byl také pro, ale na sjetině je uvedeno, že se zdržel. Pro navýšení schodku hlasovali poslanci ANO, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.  "Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19," napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno, že schodek může být letos ještě vyšší.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize. Bylo to přes 192 miliard korun.

Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůraznila, že není možné předpovídat budoucí vývoj. "Já vám neřeknu jestli jsem tady naposled, já to nevím, jestli jsem tady naposled," řekla k tomu, zda je nynější změna rozpočtu změnou poslední. Nevyloučila úspory v rozpočtu, nebudou však podle ní v řádu desítek miliard.

Poslance Jana Skopečka (ODS) mrzí, že vláda rezignovala na jakékoli úspory. Vláda by podle něj měla v dlouhém období přijít především s podporou strany nabídky prostřednictvím nižších daní a odvodů. Předseda SPD Tomio Okamura považuje za nutné seškrtat nesmyslné výdaje v rozpočtu. Těmi jsou podle jeho slov například platby solárním baronům, nákupy amerických vrtulníků pro armádu nebo rozbujelá státní byrokracie. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že jeho hnutí by podpořilo vyšší schodek, ale není podle něj vidět snaha vlády šetřit.

"Vy prostě tisknete peníze jako diktátor Mugabe v Zimbabwe," obvinil vládu Václav Klaus (Trikolóra). Vládní opatření označil za devastující a škodlivá.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil rozpočtovou politiku za uplynulých let jako neodpovědnou. Vládě vyčetl, že snižovala odolnost státního rozpočtu a že povinné výdaje státního rozpočtu zvyšovala rychleji, než rostly příjmy i při velmi dobrém hospodářském vývoji. Vláda podle něj rozdávala úplatky voličům.

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila vyšší strukturální schodky

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto a novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti dostane k podpisu prezident republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat.

Pro schválení novely dnes hlasovalo rovných 101 poslanců vládní koalice ANO a ČSSD a také poslanci KSČM. Byl to nejnižší možný počet pro to, aby Sněmovna novelu stvrdila.

Senátu doporučily zamítnout předlohu dva jeho výbory. Někteří senátoři vyčítali vládě, že si v době růstu nevytvořila rezervy. Kritizovali ji za neodpovědnost a hovořili o bianco šeku, který zákon vládě dává. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) výtky odmítla.

Argumentuje třeba tím, že by jinak musela seškrtat výdaje, nebo naopak zvýšit daně v rozsahu 150 miliard korun. Zvýšení daní minulý týden před senátory odmítla. Odpůrci návrhu tvrdí, že rozvolnění limitů, třeba právě v případě pandemie, umožňuje už současný zákon. Ministryně tvrdí, že toto opatření by šlo použít pouze na letošní rok, a nikoli už na roky další.

Někteří poslanci poukazovali na to, že příští rok je rokem volebním, kdy budou voliči vybírat nové poslance. Schillerová konstatovala, že se z rozpravy stala předvolební debata. "Tato mimořádná situace vyžaduje mimořádná řešení," prohlásila.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil návrh za bianco šek na to, aby se vysoký strukturální deficit naplnil dlouhodobými závazky, tedy povinnými výdaji. Vyzýval vládu k tomu, aby místo toho spíše zvýšila letošní schodek třeba o dalších 200 miliard.

Některým senátorům vadilo, že návrh vláda neprobrala s Národní rozpočtovou radou. Ministryně jim minulý týden vysvětlovala, že zákony vláda přijímala pod časovým tlakem a reakce byla nutná v řádu hodin.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2017 zavedl do zákona nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Byl však schválen jako běžný zákon, pro jehož změnu stačí prostá většina hlasů, a nikoli jako ústavní zákon. Pro změnu ústavního zákona je nutná většina alespoň 120 poslanců. Zákon počítá například s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 27. listopadu 2020

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď