Sněmovna schválila plán armádních misí v zahraničí

foto Čeští vojáci, příslušníci speciálních sil - ilustrační foto.

Praha - Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

V plánovaných počtech na příští dva roky není zahrnuto nasazení až šesti desítek příslušníků speciálních sil v Mali, Nigeru a Čadu. K misi vláda připravila zvláštní návrh, který zatím schválila jen horní komora.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že mise jsou v souladu s mezinárodním právem. "Nezačínáme žádnou novou operaci," řekl poslancům k dvouletému plánu, který podle něho nezvyšuje nároky na armádu. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je plán realistický a odráží české možnosti a zájmy a bezpečnostní situaci ve světě.

Do Afghánistánu, kam dosud směřovala největší pozornost, nyní může armáda poslat až 390 vojáků. Nový mandát počítá s nasazením 205 příslušníků českého vojska. Spojenci plánují stažení z Afghánistánu v souvislosti s podepsáním dohody mezi Spojenými státy a Tálibanem. V Kábulu by zároveň měla působit v počtu do 20 osob i nadále jednotka Vojenské policie, která má na starosti ochranu českého velvyslanectví. Sněmovna v usnesení podpořila zachování zastupitelského úřadu, pokud to umožní bezpečnostní podmínky.

V Iráku se sníží počet vojáků ze současných 110 na 80. Česko se v něm zaměřuje na výcvik policistů a specialistů bojujících proti zbraním hromadného ničení. V minulosti také iráckým letcům radilo s používáním českých bitevníků L-159. S podobným zapojením do pomoci Iráku počítá armáda i do budoucna.

Další významnou misí zůstane Mali, kam by mohlo odjet až 135 vojáků oproti současným 150. Účastnit se budou mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU, která má za cíl pomoci malijským silám bojujícím proti islámským radikálům. Česko se plánuje vysláním speciálních sil zapojit i do protiteroristické operace, kterou povede Francie. Tuto misi vláda Parlamentu předložila odděleně.

V Pobaltí, kam NATO vyslalo více svých vojáků kvůli obavě pobaltských členů z Ruska, zůstane mandát zachován na současných 290 lidech. Do Pobaltí by se zároveň měla v roce 2022 vrátit jednotka s letouny Gripen, aby hlídala tamní vzdušný prostor.

Na Sinajském poloostrově i nadále v pozorovatelské misi MFO zůstane letecká jednotka se strojem CASA, která má na starosti například přepravu materiálu a členů mise. Počet vyslaných vojáků by se měl snížit z 25 na 20. Vojáci se budou účastnit i menších operací NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připravena k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací jednotka s tzv. nasaditelným spojovacím modulem, která zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením. Sloužit v ní může až 56 vojáků.

Vyslání vojáků do zahraničí bude ministerstvo obrany podle předpokladů v příštím roce stát 1,73 miliardy korun a v roce 2022 zhruba 1,8 miliardy korun. Loni činily plánované náklady misí 2,4 miliardy korun, skutečné byly 1,57 miliardy. Letos je na ně 2,34 miliardy korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je úterý 27. října 2020

Očekáváme v 19:00 7°C

Celá předpověď