Zdanění státních náhrad církvím je před sněmovním finále - videozáznam

foto Zleva místopředsedové Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a Vojtěch Filip a předseda parlamentu Radek Vondráček 13. prosince 2018 v Praze na mimořádné schůzi Sněmovny k dalšímu projednávání návrhu KSČM na zdanění církevních restitucí.

Praha - Sněmovna posunula do závěrečného schvalování předlohu poslanců KSČM o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování by se mohlo uskutečnit na schůzi, která začne ve druhé polovině ledna. Novela bude čelit ve sněmovním finále návrhu na zamítnutí, který podala TOP 09.

Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Druhé čtení předlohy poslanci dokončili po více než pětihodinové debatě na dnešní mimořádné schůzi, jejíž konání podpořili ještě poslanci SPD. Předtím dolní komora třikrát druhé čtení nedokončila, i kvůli dlouhým projevům kritiků zdanění.

"Co bylo státem ukradeno, by mělo být navráceno," zdůraznil poslanec TOP 09 Dominik Feri, který se k návrhu na zamítnutí novely formálně přihlásil. Poslanec Marek Benda (ODS) chce posunout účinnost zdanění na 1. ledna 2021. Odpůrci tvrdí, že předloha KSČM je protiústavní. Proto chtějí, aby ji v případě přijetí mohl Ústavní soud posoudit ještě předtím, než na církve dopadne.

Videozáznam schůze Sněmovny ke zdanění náhrad církvím:

Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice před šesti lety za vlády Petra Nečase (ODS). Podle ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) byl výpočet náhrad stanoven účelově. Rovněž podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka jde o jejich výpočet. "Debata není o tom, jestli má být vrácen majetek, který byl ukraden. Na tom se shodneme všichni," zdůraznil.

Piráti volali po rozboru, který by nadhodnocenost potvrdil, nebo vyvrátil. Podle Leo Luzara (KSČM) i dalších poslanců reálná studie neexistuje. Pokud by se ale podle Luzara provedl výpočet podle známých cen pozemků, vyšla by jiná čísla, než jaká jsou v restitučním zákonu. Podporovatelé novely také tvrdí, že zákon vytvořil v restitucích nerovnost, když ostatní restituční normy byly jen o zmírnění majetkových křivd, které vznikly za komunistické totality po roce 1948.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je pondělí 25. března 2019

Očekáváme v 5:00 5°C

Celá předpověď