Sněmovna podpořila liniový zákon, který má zrychlit stavbu dálnic

foto Stavba dálnice - ilustrační foto.

Praha - Příprava velkých dopravních staveb by se měla zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu. Měla by tomu pomoci novela tzv. liniového zákona, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna. Jde o zákon o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury, do jehož názvu se nově doplňuje liniový zákon. Novela by měla výrazně zjednodušit povolovací procesy, jež často začátky staveb zdržují, a zkrátit potřebné lhůty. Zpřesňuje také podmínky rušení železničních přejezdů. Nyní ji posoudí sněmovní hospodářský výbor.

Zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Úřady by nově měly mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Vláda chce podle důvodové zprávy zamezit tomu, aby někteří vlastníci otáleli s prodejem své nemovitosti. Výkup nemovitostí pro jednu stavbu může trvat i několik let. Během času cena narůstá, takže stát posléze nabývá jejich nemovitosti za odlišné ceny, než původně plánoval.

Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody, což může podle ministerstva oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se tzv. fikce souhlasu. Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky.

Návrh novely zákona navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly například tzv. mezitímní rozhodnutí. To umožňuje státu u vymezených projektů zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Tento nástroj by se nyní měl rozšířit i na vodní a energetické stavby.

V příloze k zákonu proto vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech. Na seznamu se mají ocitnout i vodní díla Nové Heřmínovy, Skalička a Vlachovice. Zařadit se na něj mají také některá elektrická nebo plynárenská vedení.

Vláda chce v novele také zpřesnit podmínky, za nichž úřady povolí zrušit železniční přejezdy. Má to snížit počet nehod na přejezdech a také zrychlit vlaky, které danými úseky projíždějí.

Předloha také otevírá školský zákon a zákon o vysokých školách. V zákoně o vysokých školách sjednocuje úpravu týkající se studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti. Ve školském zákoně například upravuje souhlasy ministerstev u akreditací studijních programů. Pozastavila se nad tím Květa Matušovská (KSČM), která chtěla vědět, zdali nejde o takzvaný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona.

Výhrady k předloze měla předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Podle ní se vláda pokouší omezit práva obcí, občanů a vlastníků pozemků a snaží se to zdůvodnit tím, že obce a občanská společnost se snaží tyto stavby blokovat. Dodala však, že vláda to ale nedokládá žádnými daty. Podle ní je chyba spíš na straně úřadů a stavebníků. Zopakovala, že že podle legislativní rady vlády nelze vůbec posoudit, zda by navrhované změny opravdu vedly ke zrychlení povolování dotčených staveb.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je neděle 7. června 2020

Očekáváme v 15:00 21°C

Celá předpověď