Sněmovna chce posílit rozpočet MZe kvůli kůrovci

foto Ilustrační foto - Kus smrkové kůry s chodbičkamií vyžranými kůrovcem v lesích na svazích Špičáku nad Temným Dolem na Trutnovsku (na snímku z 9. srpna 2019), které patří ve východních Krkonoších k nejvíce zasaženým kůrovcem.

Praha - Poslanecká sněmovna žádá premiéra Andreje Babiše (ANO), aby navýšil letošní rozpočet ministerstva zemědělství nad schválený rámec. Peníze navíc mají být účelově určeny na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a následné obnově lesů. Sněmovna se na tom usnesla dnes na závěr debaty o informaci ministrů zemědělství a životního prostředí o kůrovcové kalamitě.

Od ministerstva zemědělství žádá Sněmovna, aby jí předložilo příslušný materiál pro jednání vládu. V něm má být vyčíslena potřeba dodatečných peněz pro zmíněné účely.

Mezi dalšími body je i žádost Sněmovny vůči ministerstvu zemědělství o vytvoření legislativních podmínek pro vlastníky a správce lesů, které zohlední dopady objektivní změny přírodních podmínek na jejich zákonné povinnosti při obnově lesa. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) uspěl se žádostí ministerstvu zemědělství, aby při povinnosti vlastníků lesů postižených kůrovcem znovu zohlednilo skutečnost, že na některých místech v tuzemsku dlouhodobě málo prší. Naděje, že se stromy dožijí dospělého věku, se tak snižuje. Poslanci mimo jiné žádají ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) o zpracování analýzy opatření týkajících se snížení odparu vody za účelem zadržování vody v krajině.

Poslanci začali projednávat bod týkající se kůrovcové kalamity ve čtvrtek a dnes debatu dokončili. V dnešní rozpravě se mimo jiné přeli o původu a viníkovi kalamity.

Poslanec ODS Jan Zahradník řekl, že nepokládá za správné svalovat vinu za kalamitu na lesníky, kteří v nejlepší víře hospodaří v lesích po staletí a stali se stavem, který si získal oprávněnou úctu. Viníkem podle něj není ani vysazování smrku na místech, kde pro jeho pěstování nejsou vhodné podmínky. "Smrk nemůžeme vymazat ze skladby našich lesů," podotkl.

Se Zahradníkem ale nesouhlasila Helena Langšádlová (TOP 09). Podle ní je důvodem kůrovcové kalamity klimatická změna a emise oxidu uhličitého. Předseda KSČM Vojtěch Filip však vyjádřil názor, že není možné se vymlouvat na klimatickou změnu. Podle jeho názoru jde o zavinění těch, kteří nevědí, jak pečovat o les. Hlavní odpovědnost za stav Šumavy nese podle Filipa bývalý ministr životního prostředí za Zelené Martin Bursík, který podle jeho slov zničil, na co sáhl.

Stanislav Juránek (KDU-ČSL) si posteskl, že hajný se přestal starat o les a z ochránce lesa se změnil v zadavatele výběrových řízení. "Za sebe a za lesníky chci říci, že je lepší zasadit jeden strom, než nadávat na kůrovce," řekl Juránek.

Ministr Toman hledání viníka odmítl. "Já nebudu hledat viníka. Já se nebudu vracet deset, 15, 100 let zpátky. Pro mě je daleko podstatnější faktická operativní a ekonomická pomoc lesům jako takovým, nestátním vlastníkům, zajištění podmínek pro budoucí lesy tak, aby naše generace tady ty lesy měly," řekl.

Toman již ve čtvrtek řekl, že další postup kůrovcové kalamity lze přes veškeré úsilí očekávat i letos. Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je úterý 2. června 2020

Očekáváme v 23:00 15°C

Celá předpověď