Sněmovna dnes o odkladu stavebního zákona nerozhodla

foto Ilustrační foto - Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na schůzi Poslanecké sněmovny 29. dubna 2022 v Praze.

Praha - Sněmovna se už dnes nedostala k hlasování o odkladu klíčových pasáží nového stavebního zákona. Opozice se ve zhruba tři a půl hodiny trvající debatě přela s představiteli koalice o správnosti odkladu. Ve 13:30 museli poslanci rozpravu přerušit kvůli jiným pevně zařazeným bodům a poté jednání Sněmovny pro dnešek skončilo. K hlasování o vládní novele stavebního zákona by se mohli poslanci dostat v pátek.

Současná koaliční vláda navrhuje roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon z loňského roku. Podle tohoto zákona by měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy.

Vládní koalice ale připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která část stavebních úřadů pod obcemi zachovává. Podle vládního návrhu má začít od poloviny příštího roku fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, železnice nebo například zásobníky plynu. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů.

Opoziční hnutí ANO, které ve vládě v minulém období tento zákon předkládalo, s odkladem nesouhlasí. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová poukazuje hlavně na jeho možný nesoulad s ústavním pořádkem. Odklad považuje za chybu. Vyzdvihovala přínosy, které má nová úprava přinést včetně nižšího počtu razítek potřebných pro povolení stavby. Dnes mimo jiné prohlásila, že stavební právo se nikdy nemělo dostat do přenesené působnosti a že tento model byl nevhodně zvolen. "Stavební právo je kompetence státu a stát se jenom rozhodl to vykonávat sám,“ řekla. Ujišťovala, že pracoviště stavebních úřadů z území nezmizí, ale jen přejde pod stát. Naproti tomu lidovec Ondřej Benešík vyjadřoval obavy, že to povede k zániku úřadů.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) řekl, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu nebyl připraven, nebyly na něj vyčleněny ani peníze v rozpočtu. Nebyla podle něj připravena ani digitalizace stavebního řízení, kterou by měla Sněmovna na jeho návrh odložit o půl roku na začátek roku 2024.

Vláda připravuje věcnou změnu nového stavebního zákona, která kromě jiného zachovává část stavebních úřadů pod obcemi. Připomínkové řízení k ní skončilo 9. května. Ministerstvo k ní obdrželo stovky připomínek, ale velké instituce podle něj nemají zásadní připomínky. Ministerstvo předpokládá, že Sněmovna by ji mohla začít projednávat na podzim. Koalice se zatím dohodla, že by mělo zůstat 371 stavebních úřadů místo současných zhruba 700.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Tehdejší vláda si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt.

Rakušan: Delší stav nouze o 30 dnů věcnou podstatu má, vláda rozhodne za týden

Prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny věcnou podstatu má. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda o tom však dnes nerozhodovala, Rakušan chtěl o věci otevřít diskusi. Kabinet by pak o případném prodloužení stavu nouze, který nyní platí do konce května, mohl hlasovat příští týden, potvrdil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března, následně Sněmovna odsouhlasila prodloužení do úterý 31. května. Vládní představitelé už dříve zdůrazňovali že nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi neomezuje české obyvatele.

Podle Rakušana je nouzový stav důležitý zejména kvůli ubytovávání uprchlíků. "Řada ubytování, kde v současné době uprchlíci jsou, neodpovídá normám, za jakých za normálních okolností ubytováváme lidi. Ty nemovitosti jsou mnohokrát adaptované a v podstatě bez nějakých kolaudací a podobně. My tento typ nouzového ubytování zatím potřebujeme," řekl vicepremiér.

Pokud o prodloužení nouzového stavu požádá, určitě ne na delší dobu než na 30 dnů. "Dnes jdu na vládu, kde teprve otevírám diskusi, abych zjistil atmosféru na vládě. Argumenty dám a za sebe zcela otevřeně říkám, že si myslím, že to věcnou podstatu na dalších 30 dnů ještě má," doplnil.

"Diskusi o prodloužení nouzového stavu samozřejmě vedeme. Uzavřeme ji do příštího týdne," řekl Fiala po zasedání.

Od začátku ruské invaze na konci února vydalo Česko podle aktuálních údajů ministerstva vnitra celkem 337.151 speciálních víz, která lidem prchajícím před válkou umožňují v zemi pobývat až rok. Cizinecké policii se dosud nahlásilo 233.472 lidí. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, které podle posledních dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou zhruba tři čtvrtiny žen.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je neděle 14. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď