Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších zmizí zřejmě každým dnem

foto Sněhové pole známé jako Mapa republiky (na snímku ze 7. června 2019) nad Modrým dolem v Krkonoších.

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Sněhové pole známé jako Mapa republiky, které leží nad Modrým dolem na úbočí Studniční hory v Krkonoších, roztaje zřejmě každým dnem. V oblasti pomyslných středních Čech zůstává poslední zbytek sněhu. ČTK to řekl Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Letošní maximální výška sněhu byla naměřena 20. března, 14,5 metru, což je třetí nejvyšší naměřená hodnota za posledních 20 let.

"V polovině července je poslední zbytek Mapy republiky, je to už jen malá plocha. Očekáváme, že to roztaje pravděpodobně každým dnem," řekl ČTK Harčarik. Původně ochránci parku odhadovali, že zmizí již do konce června, později odhad upravili na druhou polovinu července.

Dnes ráno bylo na nedaleké hřebenové Luční boudě zataženo a jen okolo sedmi stupňů Celsia. Do deset stupňů mohlo být podle Harčarika také na Mapě republiky. "Tím, že tam bylo v minulých dnech poměrně chladno, mezi pěti až deseti stupni Celsia, tak odtávání se zpomalilo," řekl Harčarik.

Loni tam byla maximální mocnost sněhu 7,5 metru a sněhové pole roztálo koncem května, přibližně o měsíc dřív než v roce 2017. Rekordní hodnoty sněhu tam byly naměřeny v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Roztál 10. června.

Maximální hodnoty sněhu na mapě pracovníci Správy KRNAP získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu. Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě tam. Přestože je na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh tady zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších.

Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí. Je v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Dobře viditelné je od Chalupy na Rozcestí či z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pátek 23. srpna 2019

Očekáváme v 9:00 18°C

Celá předpověď