Pro Evropskou unii musí být klíčové, aby dokončila přibírání nových členů na západním Balkánu a přichystala podmínky pro přistoupení dalších zemí v Evropě, které projeví o tento krok zájem, napsal slovinský státní tajemník pro evropské záležitosti Gašper Dovžan pro server EURACTIV.com.
V pořadí druhé slovinské předsednictví v Radě EU, které skončilo s koncem roku 2021, se odehrálo za dramaticky odlišných okolností než první “šéfování” v první půli roku 2008. Může za to především změněné politické klima a geostrategická situace ve světě.
Tehdy, před 13 lety, lidé v sobě živili poněkud naivní víru, že po pádu Berlínské zdi a masivním rozšíření EU o desítku nových členů v roce 2004 nebude další etapa ničím jiným než procházkou růžovým sadem. Že mír v Evropě potrvá navěky a že jedinou starostí bude pečovat o růst prosperity.
Když se iluze změní v rozčarování
V srpnu 2008, vojenský konflikt mezi Ruskem a Gruzií smetl tyto iluze ze stolu. Následovalo období bezpečnostně-politické, ekonomické a finanční krize. Hledání odpovědí na tyto krizové stavy nebylo vždy zcela úspěšné a vedlo k určitým třenicím v EU. Ba co více, členské země se ocitly pro tlakem masivní migrace, která se stala zdrojem politické nejistoty a podkopala důvěru mezi občany a institucemi EU.
Další obavy vyvolal odchod Velké Británie z unie. To vše oslabilo přesvědčení o schopnosti EU čelit rychle a efektivně novým výzvám.
Některé státy se pokusily reagovat na vzniklou situaci snahou vyrovnat oslabenou vnější legitimitu EU tzv. legitimitou vnitřní. Odrazilo se to v posilování debaty o úloze práva a ve zdůrazňování politik směřujících k progresivní identitě.
Jiné země se v odpovědi na tentýž stav vydaly cestou silnějšího rozhodování na národní úrovni, konkrétně prostřednictvím výraznějších parlamentních většin v zájmu lepšího fungování vlastních národních demokracií. To se bohužel negativně promítlo do procesu sbližování v EU.
Následně přišla pandemie covid-19 a my jsme po vážných počátečních problémech postupně nalezli způsob, jak se společně této hrozbě postavit. Posvětili jsme společné financování hospodářského oživení v unii, rozjeli jsme řadu koordinovaných akcí, jako bylo očkování, digitální cestovní certifikáty a podobně.
Paralelně k politickému vývoji jsme se stali svědky bezprecedentního technologického pokroku, nástupu digitální ekonomiky, on-line platforem a významu sociálních sítí, přičemž všechny tyto formy měly svá epicentra mimo Evropu. Změnu tudíž doznalo i geopolitické prostředí.
Posilující ekonomické, technologické, bezpečně-politické a obecně-strategické sebevědomí velkých států v oblasti Asie a Pacifiku nabouraly platnou globální ekonomickou, finanční a bezpečnostní architekturu, jež sloužila od druhé světové války k ochraně bezpečnosti a hodnot v osvobozené Evropě.
Mohutný průmyslový vzestup řady rozvojových zemí také zhoršil životní prostředí, urychlil změny klimatu a zintenzivnil soutěž o získávání klíčových surovin, zejména pokud jde o nezbytné zdroje energie.
K tomu připočtěme zhoršující se demografickou situaci v EU, která ochromuje její hospodářský potenciál. Ve světle všech těchto trendů je jasné, že unii, tradičně spoléhající na svou umírněnou ekonomickou sílu, čeká boj o to, aby si udržela světový vliv a nespadla do pozice zvyšující se závislosti na zahraničí.
Zásadní je chytrá integrace
Za těchto okolností učinily evropské instituce správně, když nastavily organizovaný proces debaty o naší společné budoucnosti v kontextu Konference o budoucnosti Evropy, který odstartoval loni v květnu.
Slovinsko považuje tuto akci za inovativní proces vedoucí k srdcím evropských občanů. Je to důležitý výsledek už sám o sobě. Máme radost z toho, že po spíše obecném začátku směřuje debata k opravdu podstatným tématům.
V roli svého předsednictví a spolupředsedy Výkonného výboru konference jsme zajistili maximum transparentnosti a zasadili se o zapojení představitelů západního Balkánu do říjnového plenárního zasedání. Takto se zúčastnili rozpravy o dalším směřování EU na rovnocenné úrovni. Věřím, že Konference o budoucnosti Evropy bude úspěšně završena během francouzského předsednictví v Radě EU v první půli tohoto roku a že unijní instituce nejen posoudí navržené závěry, ale posléze je podle svých pravomocí začnou uvádět do života.
Je mým přáním, aby konference přispěla k naší snaze, abychom uměli společně překonávat překážky, jež se před námi objevují. Jsem přesvědčen, že jednou ze správných odpovědí je pokračující chytrá integrace, že by měla posílit vzájemnou solidaritu a pouto důvěry mezi členskými státy EU a připravit celou unii na další přijímání nováčků. Pro budoucnost Evropy je to zásadní.
Proto je klíčové, aby unie dokončila své rozšíření na západním Balkáně a přichystala se na vypsání nových členských “průkazů”. Integrační proces v EU není samozřejmým výdobytkem, nýbrž výsledkem desetiletí tvrdé práce odpovědných politických lídrů a institucí. Vše není perfektní, ale v současnosti představuje tento proces nejlepší možný politický, ekonomický a právní základ pro spolupráci a řešení rozdílných zájmů v Evropě. To vše nás zavazuje k tomu, abychom dělali vše pro ochranu tohoto stavu a pro to, aby byla EU pořád garantem míru, stability a prosperity na starém kontinentu.
(redakčně kráceno)
