Sídliště mají své plusy a patří dle expertů do dějin architektury

foto Proměny Brna za 25 let od listopadu 1989. Sídliště Líšeň na snímku ze 7. listopadu 2014.

Praha - Svébytnou kapitolou dějin moderní architektury jsou podle odborníků panelové domy a sídliště, mnohými opovrhovaný způsob bydlení. Dnes se jim věnují výzkumy v mnoha oborech, protože výslednou podobu sídlišť spoluurčovala řada faktorů od politické situace přes dění v kultuře až k ekonomice a novým technologiím. Přestože na sídlištích dnes žijí bezmála tři miliony obyvatel, jde o dosud nezmapovaný komplexní fenomén, řekla ČTK Lucie Skřivánková, která řídila výzkumný projekt studující 73 sídlišť v celé ČR.

Některé otázky kolem sídlišť podle ní zůstanou nezodpovězeny. Kvůli absenci archivních pramenů nelze třeba zhodnotit, jestli byla typizovaná výstavba ekonomicky efektivnější, nebo ne. Výzkum podle ní prokázal, že mezi sídlišti je třeba rozlišovat a že neplatí teze, že všechna jsou stejná. Počátky sídlišť se kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu.

Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami. Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru, uvedla Skřivánková.

Během normalizace v 70. letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

"Naším cílem bylo ukázat, že ne všechna sídliště musejí nutně být nahodilými shluky betonových krabic, že řadu z nich projektovali zajímaví architekti a urbanisté, u některých celků z 50. a 60. let to byly ještě osobnosti meziválečné architektonické avantgardy," uvedla Skřivánková. Jako příklady vydařených sídlišť se stále nejčastěji zmiňují pražská Invalidovna a Ďáblice, kladenská Sítná a Lesná v Brně. "Architektonické a urbanistické kvality má řada dalších celků," míní.

"Chtěli jsme přispět k citlivějšímu přístupu k rekonstrukcím panelových domů a k revitalizaci prostředí sídlišť," uvedla k výzkumu. Podle ní by mohlo být zdrojem inspirace zahraničí. "V Německu a ve Francii se snižuje počet podlaží nebo se bourají některé objekty, aby se odlehčila přílišná hustota výstavby; to ale nelze uskutečnit v našich podmínkách, kde je většina paneláků plně obydlená. Reálnější je poohlédnout se po příkladech kvalitních přestaveb panelových domů," řekla.

Někteří památkáři chtějí chránit urbanistickou strukturu sídlišť tam, kde je podle nich kvalitní. "V případě některých solitérů, jako třeba Wolkerák v Liberci nebo Experimentální dům PL 60 v Plzni, má smysl uvažovat o jejich prohlášení za památky. Nejde o to paneláky glorifikovat, ale bylo by chybou snažit se je vymazat z dějin architektury a tvářit se, že nemohou mít žádné architektonické kvality," uvedla Skřivánková. Prohlášením sídliště Lesná se ministerstvo kultury zabývalo před několika lety, památkou se ale nestalo a úřad doporučil jeho ochranu vydáním regulačního plánu. Stejně se staví k návrhu na prohlášení sídliště v Praze Ďáblicích.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je úterý 23. října 2018

Očekáváme v 1:00 12°C

Celá předpověď