Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka

foto Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka.

Liberec - Krajské Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka, jsou jejich takzvaným exponátem měsíce. Archeologové je nalezli v roce 2005 na pohřebišti z pozdní doby bronzové v lokalitě na Cecilce v Příšovicích nedaleko Turnova. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Anna Vašková.

Na tomto pohřebišti našli archeologové štěrchátek několik. Naši předkové je přikládali do žárových hrobů ke keramickým urnám, které obsahovaly spálené kosti nebožtíků. "Pro návštěvníky bude možná překvapivé, jak dlouhověká je hračka, jakou je chrastítko. I když archeologové nemají jistotu, že předmět neměl ještě jiné využití, určitě bude zajímavé si v muzeu prohlédnout předmět, který se svým věkem blíží 3000 let,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka. Nejvíce zachovalé je štěrchátko z hrobu označeného archeology číslem 13. Hračka je hruškovitého tvaru s pečetítkovým zakončením a vyrobena je z hlíny, která obsahuje drobná zrnka křemene a slídy. Vysoká je 63 milimetrů a maximální průměr baňky je 51,5 milimetru. Chrastítko je zcela neporušené a na povrchu zdobené soustavou jemných rytých rýžek, které při správném úhlu dopadu světla vytvářejí pás na sebe navazujících trojúhelníků. "Tento pás je ukončen svrchu a zespoda čtveřicí a trojicí soustředných mělkých rytých kružnic. Také pečetítkový konec držátka je zdoben jemně rytou šrafurou," řekl vedoucí archeologického oddělení Severočeského muzea Petr Brestovanský. Uvnitř podle něj chrastí drobné hliněné kuličky, které kdysi mohly upoutat pozornost dítěte. "Protože se stejná chrastítka objevila i v hrobech dospělých, začalo se uvažovat i o tom, že byla používána k 'šamanským' obřadům,“ dodal archeolog.

Na Cecilce se archeologům podařilo zachránit a rekonstruovat skoro 700 pohřebních nádob z 90 žárových hrobů a díky nálezu jedinečného žároviště na spalování mrtvých získali i představu o pohřebních rituálech té doby. Pro svoji výjimečnost se naleziště stalo kulturní památkou.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 21:00 5°C

Celá předpověď