Seniorům a nemocným dětem v Německu pomáhá zlepšit náladu 70 klaunů

foto Zdravotní klauni pomáhají v Německu nemocným dětem, seniorům nebo třeba běžencům zvládat těžké životní osudy. Snímek z 2. července 2016.

Berlín - Ukulele, červený nos a mimořádná dávka empatie - to je takřka povinná výbava zdravotních klaunů, kteří pomáhají nemocným dětem, seniorům nebo třeba běžencům zvládat těžké životní osudy. V Německu je sedm desítek takových klaunů, kteří pracují pro organizaci Rote Nasen Deutschland (Červené nosy), což je německá pobočka zastřešující instituce Red Noses International.

Fotogalerie

"Ukulele má takřka každý klaun," říká v rozhovoru s ČTK Elisabeth Fajt. Ta je českého původu, ale žije v Německu, kde má v tamní pobočce Rote Nasen na starosti vztahy s veřejností a médii. Právě hudba totiž hraje zásadní roli v navázání kontaktu zdravotního klauna se seniory. "Hrají šlágry a staří lidé, i když mají výrazně postoupenou demenci či Alzheimerovu chorobu, tak se s tím propojí, rozpomenou si a také si zpívají. Je vidět, jak je hudba uklidňuje," vysvětluje.

Hudba je důležitá i u dětí, které mají zase oblíbené především maňásky. "Když klaun vycítí, že kontakt s dítětem není ideální, tak se s ním zkouší spojit přes plyšáka, díky kterému se dítě najednou ocitne ve světě fantazie," říká. Poznamenala, že maňásky umí klauni úžasně rozpohybovat.

K tomu, aby se klaun vydal do nemocnice či hospicu, ale vede dlouhá cesta. "Klauni dostávají speciální školení, znají různé formy demence, vědí, jaké existují nemoci dětí, podstupují zdravotní kurzy," říká Fajt. Klauny čekají rovněž pohybová školení či tréninky improvizace. Takováto příprava zabere asi 480 hodin.

"Musí mít také umělecké vzdělání. U nás jsou hodně herci, také muzikanti, máme mezi námi i baletku," vypočítává. Klaun v zácviku se postupně přidává ke klaunské dvojici, která děti či seniory pravidelně navštěvuje. A pokud vše zvládne, dostane se do tandemu s dalším klaunem. Klauni totiž vždy chodí ve dvojicích.

Pro návštěvu nemocnic klauni používají zdravotní pojem vizita. Stejně jako zdravotníci se na vizitu musí připravit. Nejdříve si od nemocničního personálu zjistí stav a náladu pacientů, zda je u někoho nezbytné zachovávat ticho nebo zda někdo špatně reaguje na světlo. To samé platí i v pečovatelských domovech a hospicích.

Klauni nemocné děti jen nenavštěvují, ale doprovází je i na operace. "Klaun je pro děti konstantou," říká Fajt. Je s nimi totiž od počátku přípravy ještě na pokoji, poté s nimi jde na sál, kam již rodiče nemohou a kde se mění i zdravotní personál. Odchází až poté, co je dítě uvedeno do narkózy. "Pak se potká třeba ještě s rodiči a řekne jim, že je vše v pořádku," dodává.

Cesta z pokoje na sál se podle Fajt mění často ve hru, ve které není výjimkou, že se do ní zapojí i děti. Ačkoli je klaun po celou dobu u dítěte, zdravotníkům se pod nohy neplete. "Mají na to školení, protože vše jde rychle, takže klaun nemůže rušit. Ví, kam má jít, aby nepřekážel," říká. Na sál jde oblečen stejně jako zdravotníci, od ostatního personálu ho ale odlišuje červený nos, třeba připnutý na roušce. A někdy nechybí ani zmíněné ukulele. "Někdy jim ukulele dovolí, nebo hračku. Je to samozřejmě dezinfikované," poznamenává.

Fajt poukazuje na to, že cílem návštěvy klauna není to, že se musí všichni smát. "Jsou velmi senzitivní a empatičtí, takže když poznají, že to zkrátka nefunguje, tak jdou do dalšího pokoje," říká. I tak se ale podle ní díky klaunům atmosféra na celém oddělení změní, protože naruší nemocniční stereotyp.

Klauni se během vizit setkávají s nevyléčitelně nemocnými a umírajícími lidmi. "Klaun samotný se s tím nevyrovnává, situaci bere takovou, jaká je, a snaží se najít to pozitivní. Ale osoba za tím klaunem už to vnímá," říká Fajt. O prožitcích si tak mohou promluvit s vedením, psycholožkou a především s kolegy.

Stejně jako jiné profese i na klauny tvrdě dolehla pandemie nemoci covid-19. "Když přišel covid, vše se zavřelo a nemohlo se na vizity, přešli klauni na práci z domova," uvádí Fajt o internetových projektech přes on-line vysílání až po cílené videotelefonáty s pacienty. Do nemocnic a hospiců se ale klauni postupně vrátili, neboť zájem o ně měli i zdravotníci a zdravotní a pečovatelské instituce. Výzkumy navíc potvrzují, že smích má příznivý vliv na léčbu a psychiku lidí. "Jedním z našich cílů je proto dostat se do katalogu zdravotních pojišťoven jako preventivní terapeutická služba," dodává Fajt.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je středa 28. září 2022

Očekáváme v 21:00 6°C

Celá předpověď