Senátní volby zůstanou dvoukolové, změnu horní komora odmítla

foto Volby, urna - ilustrační foto.

Praha - Senátní volby zůstanou dvoukolové. Horní komora těsnou většinou odmítla senátorský návrh na zavedení jednokolového systému těchto voleb podle australského vzoru. Podle něj by lidé na jednom lístku stanovovali pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty by se připočítávaly úspěšnějším uchazečům. Piráti poté oznámili, že ve Sněmovně představí vlastní návrh. Ke změně volebního zákona je třeba, aby byl schválen oběma komorami Parlamentu.

Kritici zejména z řad ODS a KDU-ČSL vytýkali návrhu především to, že nutí voliče vybrat si nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Upozorňovali na to, že by tak lidé byli nuceni dát hlas i pro ně případně zcela nepřijatelným kandidátům. Podle oponentů je navíc systém příliš složitý a v Evropě se s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívá.

Tvůrci novely volebního zákona v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) chtěli změnou systému zatraktivnit výběr senátorů a zároveň čelit poukazům na nízkou volební účast při druhém kole senátních voleb. Poukazovali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent. Změnu navrhlo 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, SZ i ANO.

Návrh počítal s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit pořadí alespoň tří z nich podle svých sympatií. Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Navrhovaný systém nabízel podle předkladatelů reprezentativnější výsledky než jednokolový většinový systém, neboť lépe odráží názory voličů. Při systému relativní většiny, který je uplatňován například při volbách do britského parlamentu, může být teoreticky při větším počtu kandidátů zvolen i adept s podporou například 13 procent voličů.

Přepočítávání hlasů by podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad. Komise by měly povinnost pouze převést hlasovací lístky do počítačové podoby, čímž by se eliminovalo jejich pochybení například při sčítání přednostních hlasů ve sněmovních volbách.

Senát se nepřipojil k žádosti o prověrku hospodaření ÚSTR

Senát se nepřipojil k žádosti svého výboru pro lidská práva, aby Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v příštím roce prověřil hospodaření Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Proti se postavili hlavně sociální demokraté a lidovci. Důvodem prověrky má být zejména rekonstrukce sídla ústavu, jejíž cena razantně vzrostla, na což dnes upozornil senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Cena rekonstrukce by se podle něj mohla vyšplhat z původně odhadovaných zhruba 130 milionů až na přibližně 350 milionů korun. Předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík potvrdil, že kvůli tomu také podal trestní oznámení.

Rekonstrukce budovy, v níž dříve sídlil Prognostický ústav nebo někdejší ministerstvo informatiky, měla být podle původních plánů ukončena letos v květnu. Počítalo se s rekonstrukcí pláště budovy, jejím zateplením a související likvidací azbestu v jejích stěnách. Nyní je kvůli špatnému technickému stavu opláštění a nevyhovujícím izolačním vlastnostem budovy v plánu celková rekonstrukce, kterou provádí firma Strabag, s dokončením v roce 2021.

Původní cena byla podle Ekonomického deníku mezitím navýšena o 38 milionů korun, rozpočet na příští rok prý počítá s uvolněním 50 milionů korun. Podle Oberfalzera ale nebyl před zahájením rekonstrukce proveden stavební průzkum budovy, dodatky ke smlouvě byly uzavírány bez vědomí architekta a faktury propláceny bez potvrzeného krytí. Podle senátora ČSSD Miroslava Nenutila Oberfalzer předložil subjektivní informace a Senát, byť je jeho posláním ústav kontrolovat, by NKÚ o prověrku žádat neměl.

Oberfalzer upozornil také na nákladnost přerušených a nedokončených projektů zkoumání historie nebo na to, že úřad ve své výroční zprávě o činnosti v loňském roce uvádí při výčtu vydaných publikací i knihy, které teprve budou vydány. Stehlík potvrdil, že 17 z 32 uváděných publikací neexistuje. Senát vzal zprávu ústavu pouze na vědomí.

Senát podpořil výstavbu dálnic ve Zlínském kraji

Senát podpořil urychlení výstavby dálnic z Otrokovic do Břeclavi a z Hulína na hranice se Slovenskem, které by měly zlepšit dopravní situaci ve Zlínském kraji. Horní komora Parlamentu se záležitostí zabývala na základě petice, kterou podepsalo na 17.000 lidí.

"Sedmnáct tisíc občanů chce, aby zvítězil zdravý selský rozum a zákony byly pro lidi, ne kverulanty, kteří chtějí investice blokovat," uvedl za organizátory petice bývalý zlínský hejtman Libor Lukáš (dříve ODS).

Jeho nástupce v čele kraje, senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) doporučoval, aby se řízení kvůli výskytu některého z ohrožených živočichů v místě stavby automaticky vztahovalo na případný výskyt všech takovýchto živočichů. Zabránilo by se tím podle Čunka tomu, aby ekologičtí aktivisté řízení o povolení stavby prodlužovali poukazem na údajný výskyt dalších ohrožených zvířat.

"Taháme kočku za ocas, neřešíme pří?činu problému," uvedla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní sice úřady i soudy mají zákonem stanoveny termíny pro projednání, ty ale nejsou vymahatelné.

Senát mimo jiné požádal o urychlení procesu posouzení dopadů na životní prostředí EIA v případě dlouho odkládané dálnice D49 z Hulína ke slovenským hranicím. Stavbu této dálnice schválila vláda už v roce 1996. Výstavbu ale brzdí podle Ředitelství silnic a dálnic žaloby ekologických organizací. Ekologům vadí výjimky, které silničáři dostali. Koncem května brněnský krajský soud zamítl žalobu ekologů kvůli křečkovi polnímu, další dvě se týkaly ochrany čmeláků, lelků a dalších živočichů.

Stát letos plánuje začít s dostavbou stokilometrové dálnice D55 z Olomouce do Břeclavi, z níž je zatím hotovo 17 kilometrů. Počátkem října dělníci začali pracovat na obchvatu Otrokovic. Kompletní dokončení dálnice je plánováno na rok 2029. Senát doporučil, aby ministerstva dopravy a životního prostředí prověřila možnost průchodu dálnice přes chráněnou oblast Natura2000 Bzenecká Doubrava. Podle stanoviska ministerstva životního prostředí z roku 2009 by tu dálnice měla vést tunelem.

Ministerstvo dopravy a ŘSD by podle výborů měly urychlit přípravy stavby D55 v úseku Napajedla - Babice tak, aby mohla být zahájena v roce 2021.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je úterý 13. listopadu 2018

Očekáváme v 1:00 7°C

Celá předpověď