Senát se bude na plénu zabývat žalobou na prezidenta Zemana

foto Ilustrační foto - Senátor Václav Láska hovoří s novináři 16. května 2018 v Praze před jednáním senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který se má zabývat za přítomnosti ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové zprávou tajných služeb ohledně jedu novičok, kterou dostal prezident Miloš Zeman.

Praha - Návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by se mělo podle předkladatele návrhu senátora Václava Lásky (Senátor 21) plénum horní komory zabývat tak, aby ji Sněmovna dostala po prázdninách. Pod návrh k dnešku Láska získal 31 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a souhlasí s ní také tři pětiny všech poslanců. Prezident v rozhovoru na TV Barrandov řekl, že návrh žaloby je ústavní negramotnost a že jeho kroky nebyly v rozporu s ústavou.

"Žaloba se stává širokou záležitostí širokého spektra senátorů a senátorek a je třeba ji brát vážně," řekl Láska na tiskové konferenci. Zdůraznil, že Senát je jediná instituce, která může žalobu na prezidenta podat. "Pokud by mlčel, znamenalo by to, že jeho jednání je v pořádku, že je legitimní," míní iniciátor návrhu.

Kvůli podpoře dolní komory nechce Láska projednání v Senátu uspěchat. "Sněmovna má tři měsíce na projednání žaloby a dání souhlasu. Platí, že pokud by se v těch třech měsících nevyjádřila, nebo vůbec nezařadila na program, tak se má za to, že souhlas nedala," řekl Láska ČTK, proč chce, aby Sněmovna návrh dostala, až po návratu z prázdnin. Na červencové schůzi tak Senát žalobu projednávat zřejmě nebude.

Pod žalobou jsou podepsáni vedle členů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji jako jediný podpořil Jiří Dienstbier.  

Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Žaloba popisuje sedm Zemanových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. "Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu," uvedl Láska.

Prezident označil žalobu za kalení vody. "Obsah žaloby není podstatný, protože je to naprostná ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu," uvedl v TV Barrandov.

S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM. Podle senátorů je ale důležité, aby se o prezidentově chování vedla veřejná debata. "Považujeme žalobu za velmi důležitou. Je třeba mluvit o tom, jestli je možné, aby prezident vykládal ústavu, jak chce," uvedl první místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09).

Žaloba například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců ve Sněmovně. Zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je úterý 25. června 2019

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď