Senát schválil pravidla kurzarbeitu, novelu dostane k podpisu prezident

foto Firma, podnik, výrobní hala - ilustrační foto.

Praha - Senát dnes schválil nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Tuto zkrácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Opatření upravuje novela o zaměstnanosti. K tomu, aby začala platit, musí ji podepsat prezident.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že návrh kurzarbeitových pravidel má podporu odborů i zaměstnavatelů. Vláda ANO a ČSSD se na normě dlouho nedokázala shodnout. Poslanci ve Sněmovně pak navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelené koaliční návrhy. Nakonec se v dolní komoře našel kompromis. Pro novelu v Senátu dnes hlasovalo 48 ze 70 přítomných senátorů.

Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla možná. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku. Prodloužit by se mohl dvakrát, a to vždy nejvýš o tři měsíce. Celkem by tak mohl trvat maximálně. rok.

Výpadek práce by mohl být 20 až 80 procent pracovní doby, tedy jeden až čtyři dny z pětidenního pracovního týdne. Posuzoval by se za celou firmu, nebo za její závod. Podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nezískali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se, že pracovníky nepropustí při kurzarbeitu, ani určitou dobu po něm. Tato lhůta by měla trvat polovinu času, po který zaměstnanec státní příspěvek na výdělek pobíral. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

Podpora by se vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z dočasného programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků, mohla by je získat předem. Zjednodušit by se mělo i přiznávání podpory v nezaměstnanosti.

Novela s kurzarbeitem by měla začít platit od začátku dalšího měsíce po svém vyhlášení. Někteří členové vlády už dřív řekli, že by se v případné další vlně epidemie mohl ale znovu využít program Antivirus. Kurzarbeit by se spustil až v budoucnu. Podle odborů by vláda ale měla připravit vyhlášku s kurzarbeitovým nastavením, aby se nástroj mohl v případě potřeby rychle spustit.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je středa 23. června 2021

Očekáváme v 23:00 17°C

Celá předpověď