Senát rozhodl o náhradách po nemoci, důchodová novela se vrací poslancům

foto Schůze Senátu - ilustrační foto

Praha - Senát chce, aby tisícikorunový příplatek k měsíčnímu důchodu dostávali senioři, kteří čerpají důchod 25 a více let. Navrhli dnes takto nahradit část vládní důchodové novely, která předpokládá, že o 1000 korun měsíčně navíc by dostávali penzisté starší 85 let. Některým lidem po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, už nebude klesat s růstem minimální mzdy náhrada výdělku. Senát schválil vládní novelu zákoníku práce, která náhrady sjednotí. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný. Senátoři také schválili předlohu, podle které mateřské školy nebudou mít ani do budoucna povinnost přijímat i dvouleté děti.

Náhrada výdělku představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.

Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou pojišťoven - České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11.000 korun, letos 12.200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění. Nově se bude náhrada nezaměstnaným počítat ze zákona z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce.

Předloha po sněmovních úpravách řeší také situaci nezaměstnaných lidí s náhradou výdělku, kteří si najdou práci a po čase ji ztratí. Při stanovování náhrady se bude vycházet z původní výše minimální mzdy, nikoli z aktuální, jež by mohla být vyšší, čímž by náhrada klesla.

Předlohu v Senátu uvedl vicepremiér a ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). "Není úplně standardní, aby bod neuváděl příslušný ministr," podotkl. Ministra práce a sociálních věcí po demisi Petra Krčála (ČSSD), který ji podal kvůli podezření z opisování v bakalářské práci, Česko nyní nemá. Jeho nástupkyni Janu Maláčovou (oba ČSSD) by mohl prezident Miloš Zeman jmenovat podle Hamáčka příští týden.

Senát chce změny ve vládní důchodové novele, vrací se poslancům

Senát chce, aby tisícikorunový příplatek k měsíčnímu důchodu dostávali senioři, kteří čerpají důchod 25 a více let. Navrhli dnes takto nahradit část vládní důchodové novely, která předpokládá, že o 1000 korun měsíčně navíc by dostávali penzisté starší 85 let. Předloha, která také zvyšuje pevnou část důchodů o procentní bod na deset procent průměrné mzdy, se vrací k posouzení do Sněmovny.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) před úpravami novely varoval. Poukazoval na to, že kvůli schválení některého pozměňovacího návrhu a prodloužení legislativního procesu by novela nemusela být účinná včas, tedy od září, a výpočet penzí by se od příštího roku nezměnil. Sněmovna má naplánovanou další řádnou schůzi až na září.

Předkladatel schváleného pozměňovacího návrhu Miloš Vystrčil (ODS) se Štěchovými slovy nesouhlasil. Sněmovna se podle něho může sejít tak, aby předloha byla od září účinná.

ODS prosazovala stejný pozměňovací návrh jako Vystrčil v Senátu i v dolní komoře. Poslanci jej zamítli. Vystrčil uvedl, že jeho úprava tisícikorunového příplatku je spravedlivější k ženám, které vychovávaly děti a které kvůli tomu odcházely v minulosti do penze dříve než muži. Rozpočtové náklady odhadl nad rámec vládní novely na dvě miliardy korun ročně.

Lidovci v Senátu stejně jako před tím ve Sněmovně neprosadili zvýšení penzí všem důchodkyním, které vychovávaly děti. Chtěli, aby se jim měsíční částka zvýšila o 500 korun za každé dítě.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který v horní komoře předlohu uváděl, s žádnou senátorskou úpravou nesouhlasil. Člen sněmovního sociálního výboru Roman Sklenák (ČSSD) ČTK napsal, že podpoří sněmovní verzi. "Ale pokud by pro ni nebylo 101 hlasů, budu hlasovat i pro senátní. Ten zákon musí být schválen," uvedl.

Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové. Cílem změn mělo být zvýšení životní úrovně lidí s nízkými penzemi, u nichž základní výměra činí významnou část důchodů.

Hamáček dnes před senátory uvedl, že zvýšení pevné části penzí neznamená oslabení principu zásluhovosti. Všechny nově přiznávané důchody budou podle něho vyšší. Sněmovní zpravodaj předlohy Jan Bauer (ODS) ale už dřív s odvoláním na vyjádření zástupců ministerstva práce několikrát řekl, že se zásluhovost snižuje ze 78 na 76 procent. Senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) dnes označil předlohu vlády ANO za populistickou a nezodpovědnou. Cílí podle něho na určitou skupinu voličů.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření díky přechodnému ustanovení ještě neprojeví. Státní rozpočet vyjde navýšení penzí příští rok asi na 14,2 miliardy korun v případě, že by novela byla účinná včas ve vládním znění. Sněmovna do ní vložila jedinou úpravu, podle které bude stát důchodové pojištění platit i za smluvní asistenty postižených lidí.

Pokud bude důchodová novela účinná, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení části důchodů o tisíc korun měsíčně předloha přímo stanovuje k lednu příštího roku.

Podle autorů vládního návrhu je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo 2,4 milionu osob. Průměrný starobní důchod činil 11.850 korun.

Školky nebudou muset ani do budoucna přijímat i dvouleté děti

Start reformy financování regionálního školství se posune o rok. Mateřské školy také nebudou mít ani do budoucna povinnost přijímat i dvouleté děti. V poslanecké novele školského zákona to dnes schválil po dlouhé debatě Senát. Předloha nyní poputuje k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.

Debata se strhla zejména o povinnosti školek zajistit místa i pro mladší než tříleté děti, která by podle účinného znění zákona nastala od roku 2020. Zastánci jejího zrušení poukazovali na to, že tak malé děti by měly být v péči rodičů, na nedostatek míst v mateřských školkách v některých oblastech i na nedostatek personálu a na finanční zatížení obcí, které školky zřizují.

"Dvouleté děti patří do jeslí," řekl Jaroslav Kubera (ODS). Senátorka KDU-ČSL Šárka Jelínková se zase obávala toho, že kvůli nynějšímu znění zákona by se odkládání dětí do školek mohlo stát pravidlem.

Naopak zastánci ponechání povinnosti poukazovali například na to, že matkám přináší možnost svobodně se rozhodnout. Senátorka Eva Syková (za ČSSD) označila za hysterii argumenty odpůrců, že by se "odtrhávaly děti z náruče mámy". Někteří senátoři za lidovce kritizovali skutečnost, že novela mění novinky schválené teprve zhruba před rokem. "Senát by udělal čest své pověsti, kdyby na takové věci nenaskakoval," uvedl Václav Hampl.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl, že už nyní navštěvuje školky 45.000 dětí mladších tří let. Současné znění zákona by znamenalo rozšířit kapacitu mateřských škol až o 60.000 míst, což by znamenalo náklady od 16 miliard do 24 miliard korun, podotkl na podporu poslanecké novely, která prakticky zachová nynější stav dobrovolnosti. Výslovně stanoví, že pro přijetí dvouletých dětí do mateřských školek není právní nárok.

Start reformy financování regionálního školství se novelou oddálí na září 2019. Naplno začne fungovat podle předlohy od ledna 2020. Odklad má usnadnit náběh na financování podle počtu odučených hodin a vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je sobota 20. října 2018

Očekáváme v 23:00 9°C

Celá předpověď