Senát prosadil ústavní právo bránit se zbraní, pomohl objasnit stav Zemana

foto Schůze Senátu - ilustrační foto.

Praha - Zpřísnění podmínek tendru na přístavbu Jaderné elektrárny Dukovany nebo ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní patřilo k nejvýznamnějším legislativním počinům, které letos schválil Senát. Podílel se rovněž na přípravě a přijetí současných volebních pravidel. Zřejmě nejvýrazněji na sebe horní komora tento rok upozornila v souvislosti s podzimní hospitalizací prezidenta Miloše Zemana a přípravou případného převedení pravomocí hlavy státu.

Na základě lékařské zprávy, podle níž Zeman načas nebyl schopen zastávat kvůli svému zdravotnímu stavu žádné pracovní povinnosti, Senát po domluvě se Sněmovnou zahájil přípravu na dočasné převedení prezidentských pravomocí na další ústavní činitele. Chystaná úprava se nakonec kvůli zlepšení Zemanova stavu do schvalovacího procesu nedostala.

Nejvíce Senát podobně jako loni zaměstnávaly normy související opatřeními proti s koronaviru. Horní komora mimo jiné zpřesnila pandemický zákon. Navázal protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva zdravotnictví a hygienických stanic by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit.

V rámci takzvaného nízkouhlíkového zákona Senát posílil bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučil také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny. Zákon počítá ve sněmovní verzi s tím, že stát pro přístavbu dukovanské elektrárny nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny, a to ani pro údržbu nového bloku.

Senát ve Sněmovně prosadil ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek. Toto doplnění Listiny základních práv a svobod je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Ústavní změna podle navrhovatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo bránit se omezeno běžným zákonem. Jiné ústavní změny včetně rozšíření pravomocí NKÚ horní komora odmítla.

Sněmovna v předvolební složení naopak přehlasovala jednomyslné senátní veto nového stavebního zákona, který znamená přesun stavebních úřadů pod stát a centralizaci stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Senátoři se obávali, že změny zpomalí stavební řízení.

Senát se letos sešel na 15 schůzích a projednal na 90 zákonů. Padesátku z nich schválil, 11 z nich a tři desítky vrátil dolní komoře k novému projednání s vlastními úpravami. Sněmovna některé ze zamítnutých norem nestihla do konce minulého volebního období znovu projednat. Týkalo se to například návrhu na zmrazení platů vybraných ústavních činitelů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je pondělí 23. května 2022

Očekáváme v 9:00 20°C

Celá předpověď