Senát podpořil strategii EU vůči Rusku, která počítá s koordinovaným postupem

foto Schůze Senátu - ilustrační foto.

Praha - Senát dnes podpořil unijní strategii vůči Rusku, která počítá mimo jiné s koordinovaným postupem EU a posilováním její odolnosti proti hybridním hrozbám nebo v oblasti energetické bezpečnosti. Poukázal také na potřebu podpory ruské občanské společnosti ze strany EU. Strategii v červnu připravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil dokument za posun ve strategické diskusi ve vztazích mezi EU a Ruskem. Postrádá v něm ale detailnější návrhy přístupů k Rusku. Dokument se podle něj nevěnuje ani výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který může mít dopady na střední a východní Evropu.

Senát podle doporučení svého zahraničního výboru v souladu se strategií podpořil koordinovaný postup EU a jejích členských států ve vztazích k Ruské federaci. Připomenul závěry Rady EU odsuzující nelegální, provokativní a podvratné aktivity Ruské federace proti EU a jejím členským státům, včetně zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích.

Horní komora parlamentu odsoudila represe vůči novinářům, představitelům politické opozice a občanské společnosti ze strany režimu ruského prezidenta Vladimíra Putina. Poukázal ve shodě s Kulhánkem na to, že zářijovým volbách do ruského parlamentu nebude moci být přítomna pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ačkoli je Rusko členským státem této organizace.

Senátoři v usnesení zdůraznili v souladu se strategií a dosavadními principy vztahů EU s Ruskem potřebu uplatňování minských dohod pro řešení konfliktu na východní Ukrajině jako klíčové podmínky k tomu, aby mohla EU případně provést jakékoli podstatné změny ve svém postoji vůči Rusku. Vyslovili se pro posilování vztahů s východními partnery EU. Podpořili selektivní spolupráci s Ruskem v záležitostech, které jsou v zájmu EU, například v oblasti ochrany klimatu nebo boje s epidemií koronaviru.

Borrellův úřad návrh vypracoval na žádost lídrů členských zemí s ohledem na agresivní politiku Ruska. Země evropského bloku by podle návrhu strategie měly mimo jiné posílit svou kybernetickou bezpečnost a společnou obrannou kapacitu, stejně jako schopnost čelit hybridním hrozbám. Pracovat by měly také na rozvoji možností strategické komunikace.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 9:00 22°C

Celá předpověď