Babiš navrhl Senátu nově kompenzace obcím a krajům kvůli daním

foto Ilustrační foto - Ustavující schůze Senátu v novém funkčním období 11. listopadu 2020 v Praze.

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) nově navrhl senátorům při diskusi o úpravách daňového balíčku kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let. Kompenzace dosud vláda v souvislosti s balíčkem odmítala. Zároveň Babiš navrhl, aby Senát v rámci změn zrušil zvýšení slevy na poplatníka schválené Sněmovnou a ponechal zrušení superhrubé mzdy společně se zavedením sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. Se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který rozděluje daňové příjmy mezi stát, obce a kraje, Babišův návrh nepočítá. Na tiskové konferenci po jednání to uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Omezení kompenzací obcím a krajům na dva roky upřesnil na následné tiskové konferenci Babiš. Zároveň dodal, že o možné změně rozpočtového určení daní je možné jednat.

Kompenzaci pro obce a kraje ve výši 75 procent odhadovaného propadu příjmů dnes liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvítal. "Považuju to za vstřícný krok od pana premiéra i ministryně financí. Mělo by to krajům a obcím umožnit sestavit rozpočty a zachovat nějakou míru investic," řekl ČTK v reakci na oznámení Půta. Kompenzace by ale podle něj neměla být jednorázová, měla by být zakotvena do rozpočtového určení daní, protože projednávaný daňový zákon zatím nemá žádné dvouleté omezení. "Kraje a obce by tak za rok při sestavování rozpočtu na rok 2022 mohly být ve stejné situaci jako teď," dodal.

Půta zároveň očekává, že stát nebude výpadek daňových příjmů krýt jen dalšími úvěry, nebude jen zadlužovat příští generace, ale začne také hledat úspory. "Samosprávy začaly šetřit už letos. Kraje, města a obce hledaly úspory ve svých výdajích a já bych to samé očekával od státu, od ministerstev a dalších státních organizací. Myslím, že to je naprosto legitimní požadavek každého daňového poplatníka," dodal liberecký hejtman.

Sněmovna minulý týden schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34.125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Z toho o 31 miliard by na příjmech přišly obce a o 12 miliard kraje.

"Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Alena Schillerová potvrdili, že návrh je katastrofa," uvedl Vystrčil. Babišův návrh by nově znamenal celkový výpadek příjmů na úrovni veřejných rozpočtů 79,2 miliardy korun, z toho v případě státního rozpočtu 52,3 miliardy korun. U obcí by byl výpadek příjmů zhruba 20 miliard korun a u krajů asi sedm miliard korun. Vláda tak chce podle Vystrčila poslat krajům jako kompenzaci pět miliard korun a obcím 15 miliard korun. "Vše by se dělo platbou na občana," dodal Vystrčil.

Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš označil za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit, upozornil dnes Vystrčil.

Senát bude podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který dnes se senátory také jednal, schvalovat daňový balíček nejdříve 10. prosince.

Vedení ODS chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o 4000 na 28.800 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných představuje totiž daň z příjmů 15 procent. Počítá se ze základu daně.

Schvalování daňového balíčku v Senátu může být 10. i 17. prosince 

Schvalování daňového balíčku v Senátu bude podle jeho předsedy Miloše Vystrčila záležet na rychlosti dohody s vládou na úpravách daňových změn. Senátorské kluby se na nich podle dnešních vyjádření zatím neshodly s výjimkou potřeby kompenzací pro obce a kraje. Ve hře je podle Vystrčilova vyjádření projednání 10. i 17. prosince.

Dřívější termín si podle předsedy Senátu přeje ministerstvo financí, neboť by senátní podobu úprav rádo znalo před schvalováním státního rozpočtu na příští rok ve Sněmovně. To je naplánováno na 16. prosince. Senátoři plánovali projednání 17. prosince, aby měli čas na co nejlepší posouzení úprav a jejich dopadů, dodal Vystrčil po jednání senátorů s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou.

Senátorské kluby se podle vyjádření svých předsedů zatím liší v názorech na to, jaké úpravy by měl Senát přijmout. Senátorský klub ODS a TOP 09 se podle svého předsedy Zdeňka Nytry bude snažit prosadit úpravy "se zatížením příjmové stránky rozpočtu někam pod 100 miliard". Návrh ANO počítá podle Vystrčila s dopadem ve výši 79,2 miliardy korun ročně, verze schválená Sněmovnou s omezením příjmů ve výši až 135 miliard korun.

Lidovecký klub a klub hnutí Senátor 21 a Pirátů by chtěly stejně jako sociální demokraté zachovat v daňovém balíčku zvýšení slevy na poplatníka, což ANO odmítá. Podle předsedkyně klubu KDU-ČSL Šárky Jelínkové by pouze nahrazení superhrubé mzdy daňovými sazbami ve výši 15 a 23 procent, které prosazuje ANO, nahrávalo i lidem z vyššími příjmy, zatímco sleva na poplatníka pomůže lidem s nižšími příjmy.

"Přes 15 a 23 procent vlak moc nepojede, slevu na dani vláda moc neakceptuje, jediná schůdná je kompenzace krajům," uvedl předseda senátorského klubu Starostů Petr Holeček. Klub podle něj nadále zvažuje zamítnutí daňového balíčku, neboť nebyl připraven zodpovědně. Podle Nytry by ale v takovém případě hrozilo, že Sněmovna veto Senátu přehlasuje a balíček přijme v původní verzi bez kompenzací krajům a obcím. Jelínková je nakloněna takovým změnám, které budou mít reálnou šanci na schválení Sněmovnou.

Senátorské kluby chtějí možné změny probrat jak na svých jednáních, tak mezi sebou. Výsledné návrhy pak chtějí znovu projednat s Babišem a Schillerovou a zjistit, jaké úpravy by byly pro vládu akceptovatelné. Jednou z takových změn by podle Nytry mohlo být i zrušení návrhu na zdanění prodeje akcií ve výši nad 20 milionů korun, které by byly vlastněny déle než tři roky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je pondělí 25. ledna 2021

Očekáváme v 1:00 -4°C

Celá předpověď