Senát schválil pozastavení EET i ošetřovné za celou dobu uzavření škol

foto Schůze Senátu - ilustrační foto.

Praha - Elektronická evidence tržeb se pozastaví po dobou nouzového stavu a dalších tří měsíců. Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Stát bude vyplácet ošetřovné za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi, a to rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu, a to i zpětně. Stát také odpustí drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci budou moci odložit platbu záloh zdravotního pojištění, minimální zálohy od března do srpna jim stát úplně odpustí. Návrhy vlády schválil Senát.

Schválený zákon znamená, že daňoví poplatníci, jichž se to týká, tedy hlavně podnikatelé, nebudou muset po dobu nouzového stavu a dalších tří měsíců evidovat své tržby, jak jim ukládá zákon. Úředníci navíc nebudou tuto povinnost kontrolovat. Krok souvisí s vládními opatřeními proti šíření nového typu koronaviru. Hlasovalo pro něj všech přítomných 47 senátorů.

Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zajistit, že všichni poplatníci spadající pod EET budou mít dostatečnou technickou nebo administrativní podporu. Stát se snaží, aby lidé, jichž se EET týká, nemuseli chodit na úřady v době nebezpečí koronaviru.

Ministerstvu financí jde podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o to, aby omezilo návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří si tam kvůli třetí a čtvrté fázi EET musí dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje. Navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace. Ministerstvo proto chce, aby si pro ně nemuseli chodit.

Senát schválil vládní návrh beze změny stejně jako Sněmovna. Sněmovna v úterý neschválila žádný z návrhů, který prodlužoval dobu pozastavení EET nebo odkládal nástup 3. a 4. fáze evidence.

Tyto dvě fáze měly nastat 1. května, kdy se měla EET rozšířit na všechna zbývající odvětví ekonomiky. Vztahovat se má hlavně na řemeslníky, ale i taxikáře, advokáty nebo lékaře. Několik opozičních stran již předložilo ve Sněmovně návrh, aby se úplné rozšíření EET odložilo až na 1. leden příštího roku. Opozice dlouhodobě EET kritizuje.

Ošetřovné na děti dostanou rodiče za celou dobu uzavření škol

Stát bude vyplácet ošetřovné za celou dobu uzavření škol kvůli koronavirové krizi, a to rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu, i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, dnes zrychleně schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, mohl by ji stvrdit ve čtvrtek.

Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky o něco mírnější.

Zákon patří k opatřením, která mají pomoci zachránit ekonomiku a pracovní místa, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ošetřovné 60 procent podle ní představuje zhruba 70 procent čistého příjmu rodiče. Pokud by byly školy zavřeny delší dobu, navrhovala by, jak uvedla, osmdesátiprocentní ošetřovné. V takové výši by odpovídalo prakticky celému čistému příjmu, dodala.

Stát podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) se zasazoval o to, aby měli na ošetřovné nárok i pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Ze systému podle něho vypadávají. Maláčová ale soudí, že pro tyto lidi je lepším řešením výplata mimořádné dávky. Obává se toho, že by se mohlo objevit mnoho falešných pracovních dohod. Ministryně také uvedla, že její úřad chystá balíček na ochranu nejvíce zranitelných lidí, například těch v exekucích.

Doplacené ošetřovné by mohlo podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí získat více než 190.000 lidí. Rozpočtové náklady budou činit asi 2,75 miliardy korun za jeden měsíc.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Řada zaměstnanců, kteří zůstali s potomky doma, ošetřovné dostávala do minulého čtvrtka. Od té doby jsou zatím bez příjmu.

Maturity a přijímací zkoušky na střední školy mohou být v červnu

Přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční asi počátkem června, pokud se školy znovu otevřou v půlce května po opadnutí epidemie nového koronaviru. Týden po přijímacích zkouškách by se pak konaly maturitní zkoušky, mají být do konce června. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes ve zrychleném režimu schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který by tento krok podle informací ČTK mohl učinit ve čtvrtek.

Zákon stanoví, že přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční nejdříve 14 dnů po opětovném otevření škol. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Pokud by se školy otevřely až po tomto datu, maturity nahradí průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládal, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. "Nikdo z nás není schopen určit, jak dlouho opatření kvůli koronaviru budou trvat," řekl dnes senátorům Plaga. V krátké době chce předložit i úpravu vysokoškolského zákona, který by se týkal přijímacích řízení na vysoké školy a státnic.

Stát odpustí živnostníkům část sociálního pojištění

Stát odpustí drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování. Senát dnes schválil vládní návrh zákona, který to předpokládá. Předlohu nyní dostane prezident Miloš Zeman, podepsat by ji mohl v čtvrtek. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce na čtvrtečním jednání vlády mluvit také o přímé finanční podpoře živnostníků, řekla dnes České televizi (ČT).

Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.

Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného by se nemělo záporně odrazit v důchodech živnostníků. Období se jim bude podle informací z horní komory do penzí započítávat, ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu vydá vyhlášku.

Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala přes 705.600 osob samostatně výdělečně činných, které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce a sociálních věcí minimální platby posílají asi tři pětiny z nich. Dalších 325.700 lidí mělo podnikání jako vedlejší činnost.

Systém sociálního pojištění skončil loni v přebytku 16,75 miliardy. Letos se očekává propad, který bude muset dorovnat stát. Jak vysoká chybějící částka bude, bude záležet na rozsahu koronavirové krize.

Ministryně financí chce ve čtvrtek na jednání kabinetu debatovat také o přímém finančním příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). "Možná bych byla pro nějakou měsíční kompenzaci," řekla dnes České televizi Schillerová. "Já bych byla ráda, abychom se pohybovali někde kolem minimální mzdy a abychom tam odečetli odvody, které jsme teď prominuli," doplnila. Minimální mzda činí 14.600 korun. "Zvažujeme výplatu mimořádných finančních výpomocí pro tu skupinu obyvatel, která je nejvíce zasažena tím mimořádným stavem," řekla televizi také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Přímou finanční podporu živnostníků už dříve navrhovaly opoziční strany. Představitelé ODS například uvedli, že navrhnou, aby živnostníci dostali jednorázově 30.000 korun. TOP 09 zase dříve oznámila, že chce pro OSVČ bez zaměstnanců příspěvek 45.000 rozložený do tří splátek.

Živnostníkům zůstane část záloh na zdravotní pojištění

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné budou moci odložit úhradu záloh na zdravotní pojištění za březen až srpen. Do výše minimální zálohy jim budou platby za toto půlroční období odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválil Senát. Předlohu teď dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Podepsat by ji mohl ve čtvrtek.

Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů při současné koronavirové epidemii.

Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. "Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích," stojí v důvodové zprávě.

Pokud už drobní podnikatelé zálohu za březen zaplatili, bude se pokládat za zálohu za září. Předloha upravuje i odpuštění penále a stanoví, že přehled příjmů a výdajů za loňský rok budou moci živnostníci podávat až do 3. srpna. Úlevou v hrazení záloh přijde veřejné zdravotní pojištění až o 8,5 miliardy korun.

V loňském roce šlo na zdravotní péči 311 miliard korun. Příjmy veřejného zdravotního pojištění se odhadovaly na 331 miliard korun. Letos měli podle plánů odvést zaměstnavatelé, podnikatelé, zaměstnanci a stát do systému přes 340 miliard korun.

Vláda v důvodové zprávě k novele ale varuje před tím, že letos může veřejné zdravotní pojištění skončit až ve 40miliardové ztrátě. Schodek hrozí kvůli propadu příjmů a kvůli zvýšení nákladů na zdravotní péči související s pandemií nového typu koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ale uvedl, že zdravotní pojišťovny měly v únoru na účtech 62 miliard korun. Určitý "polštář" tedy podle něho existuje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je sobota 8. srpna 2020

Očekáváme v 11:00 27°C

Celá předpověď