Šéf BIS: Neříkáme, co učit, ale že je třeba znát moderní historii

foto Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka přichází na jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který se 16. května 2018 v Praze zabýval za přítomnosti ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové zprávou tajných služeb ohledně jedu novičok, kterou dostal prezident Miloš Zeman.

Praha - Bezpečnostní informační služba (BIS) podle svého ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ve své veřejné výroční zprávě za rok 2017 jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality. Koudelka to uvedl v článku pro deník Právo, který dnes zveřejnil na webu Bezpečnostní informační služby.

Prezident Miloš Zeman minulý týden vytkl ministru školství Robertu Plagovi (ANO), že se kvůli výuce moderní historie s Koudelkou sešel. "Považuji za hrubou chybu ministra školství Plagy, že si nechá mluvit do toho, jak má vypadat výuka historie," řekl Zeman. O výuce by podle něj měli diskutovat historici a pedagogové. "Nevím, proč by se do této diskuse měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis," dodal prezident, který opakovaně kritizuje tuzemské zpravodajské služby.

"Chci prohlásit zcela jasně a snad naposledy, aby to pochopili všichni: BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života," uvedl dnes Koudelka.

Riziko takzvaných hybridních hrozeb, jejichž autoři se snaží pomocí dezinformací a propagandy ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci státu a zpochybňovat právní stát a demokracii, je podle něj velmi aktuální. Úkolem zpravodajských služeb je proti hybridním hrozbám bojovat, zdůraznil.

"Považujeme, ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti, za stěžejní, aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí. Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality," uvedl.

Toto upozornění z výroční zprávy tajné služby bylo podle něj dezinterpretováno a stalo se záminkou pro útok na BIS. "Na stranu druhou jsem za debatu o výuce moderních dějin na našich školách vděčný a doufám, že nezapadne, což bude hlavně na učitelích. Právě učitelé jsou pro nás klíčem k budoucnosti, oni jsou těmi, kteří mohou připravit naše děti, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily," napsal Koudelka. Vzdělávání je v této věci podle něj stěžejní, "protože jedině odolnost vůči dezinformacím a schopnost vlastního úsudku je zásadní pro zachování právního státu, demokracie a našeho způsobu života," dodal.

Ve výroční zprávě BIS za rok 2017 vydané loni se objevila poznámka, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila za součást ruské hybridní strategie. Dále k této strategii podle zpravodajců patří informační boj pomocí dezinformací a propagandy, infiltrace do politiky či do hospodářství, špionáž nebo i vojenské akce.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je úterý 19. února 2019

Očekáváme v 19:00 9°C

Celá předpověď