Scholz: Rusko nesmí válku vyhrát, EU pomůže Ukrajině s obnovou země

foto Německý kancléř Olaf Scholz při projevu před poslanci Spolkového sněmu.

Berlín - Rusko nesmí válku na Ukrajině vyhrát a Ukrajina a také Německo nikdy nepřijmou podmínky zastavení boje, které by Rusko chtělo diktovat. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat, ale zatažení NATO do války je nepřijatelné. V projevu, ve kterém hovořil o tématech nadcházejícího mimořádného summitu Evropské unie, zdůraznil, že unijní země se již nyní musí připravovat na pomoc s rekonstrukcí Ukrajiny, která bude stát miliardy eur.

"Rusko nesmí válku vyhrát a Ukrajina ji musí přestát," řekl Scholz s tím, že také proto Německo spolu s ostatním západními zeměmi Kyjevu pomáhá humanitárně, finančně i dodávkami zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní. "Pomoci bránit se zemi, která je brutálně napadena, neznamená žádnou eskalaci konfliktu. Je to naopak pomoc s odražením útoku a s co nejrychlejším zastavením násilí," řekl.

Scholz prohlásil, že společným cílem je zastavení ruské agrese. "Děláme pro to vše," řekl. Zdůraznil, že Ukrajina a ani Německo se nikdy nesmíří s takovými mírovými podmínkami, které by se ruský prezident Vladimir Putin pokusil diktovat. "Putin stále věří, že může ostatním diktovat. Ale mýlí se," řekl kancléř.

Kvůli zajištění míru je podle Scholze potřebné, aby Evropská unie zintenzivnila obrannou spolupráci. "Obrannou politiku musíme v Evropě úzce koordinovat," řekl. Za nedostatek označil velkou typovou roztříštěnost zbrojních systémů. "Musíme dbát na co největší vzájemnou kompatibilitu," řekl.

Šéf německé vlády zopakoval svá dřívější prohlášení, že Berlín při pomáhání Ukrajině bude vždy úzce spolupracovat se spojenci z NATO a že nepřipustí zatažení aliance do války s Ruskem. Poznamenal ale, že Západ si uvědomil, že život v míru je samozřejmý jen tehdy, pokud jsou země připraveny mír bránit. A vstup Finska a Švédska do NATO by podle něj byl takovým příspěvkem ke společné obraně.

"A proto říkám, milí švédští a finští přátelé, buďte srdečně vítáni," řekl Scholz. Výhrady proti vstupu obou severských zemí má z aliančních zemí Turecko, Scholz ale věří, že se spory podaří překonat.

Tématem mimořádného summitu EU 30. a 31. května bude ruská invaze na Ukrajinu. Podle Scholze se unie musí věnovat nejen pomoci Ukrajině s obranou, ale také tomu, jak pomoci s budoucí rekonstrukci země. "Dříve či později válka skončí, my ale již nyní musíme připravovat obnovu země. Bude to stát miliardy eur," řekl kancléř.

Scholz se zmínil i o unijních ambicích Ukrajiny, která se snaží prozatím získat status kandidáta členství. "Na cestě do EU nebudou žádné zkratky, je to i otázka férovosti k šestici zemím západního Balkánu," řekl Scholz s tím, aby Ukrajina na zrychlený postup přijímacího řízení nespoléhala. Ujistil ale, že Ukrajina patří do evropské rodiny.

Z balkánských států jsou v přístupových rozhovorech nejdále Srbsko a Černá Hora, Evropská komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas se zahájením přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále.

V zájmu dalšího rozvoje EU Scholz nevyloučil ani změnu unijních smluv. "Není to tabu," řekl. I tak je ale podle něj možné provést řadu změn, mimo jiné v otázkách ochrany klimatu či evropské obrany, bez náročného a zdlouhavého zasahování do unijních smluv.

Šéf německé opozice Merz kritizoval kancléře za komentář o cestě do Kyjeva

Šéf německé opozice Friedrich Merz dnes ve Spolkovém sněmu ostře kritizoval jako neuctivý komentář Scholze, že do Kyjeva nechce jet jako jiní lidé jen kvůli fotografii. Merz se Scholze zeptal, zda tím myslel generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, předsedkyni americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou nebo českého premiéra Petra Fialu, kteří v Kyjevě navzdory ruské invazi navštívili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

"Nechci se zařadit do skupiny lidí, kteří přijedou jen na krátkou chvíli kvůli fotografii," odpověděl Scholz v pondělním rozhovoru s televizí RTL na otázku, kdy se na Ukrajinu chystá. Uvedl, že do Kyjeva, kam ho Zelenskyj pozval, hodlá zamířit tehdy, až bude možné jednat o konkrétních tématech.

Merz dnes Scholzovu odpověď citoval. "Koho myslíte tou skupinou lidí? Myslíte tím předsedkyni Spolkového sněmu (Bärbel Basovou), trojici šéfů parlamentních výborů, generálního tajemníka OSN, šéfku americké sněmovny Nancy Pelosiovou? Jsou to premiéři Polska, Česka a Slovinska? Nebo je to vaše ministryně zahraničí (Annalena Baerbocková)?" zeptal se Merz. Dodal, že všech těchto představitelů si cení za to, že se do Kyjeva vydali.

Český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša byli v polovině března první západní představitelé, kteří se setkali se Zelenským v tehdy ještě obleženém Kyjevě. Merz, který je předsedou opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a zároveň šéfem poslanecké frakce CDU a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU), Kyjev navštívil počátkem tohoto měsíce.

Vztahy mezi Berlínem a Kyjev byly po začátku ruské invaze komplikované, neboť Ukrajina vyčítala Německu jeho někdejší vstřícnou politiku vůči Rusku a také počáteční neochotu dodávat ukrajinské armádě zbraně, především ty těžké. Zájem o setkání se Zelenským v Kyjevě měl i přes tyto spory německý prezident Frank-Walter Steinmeier, ale Ukrajina tuto návštěvu odmítla. Vzájemný nesoulad si ovšem Scholz se Zelenským v telefonickém rozhovoru vysvětlili a ukrajinský prezident pak Steinmeiera i kancléře do Kyjeva pozval. Kancléř prozatím na Ukrajinu vyslal ministryni zahraničí Baerbockovou.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je čtvrtek 18. srpna 2022

Očekáváme v 15:00 23°C

Celá předpověď