ANO a ČSSD: Lidé s nižšími příjmy by mohli platit daň 15 %

foto Ilustrační foto - Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Praha - Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO). Superhrubou mzdu chce zrušit k 1. lednu příštího roku. Při výpočtu růstu platů ve veřejném sektoru chce Schillerová zohlednit plán zrušení superhrubé mzdy a současně naplnit sliby programového prohlášení.

Schillerová zopakovala, že za nejčistší by považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté ale upozorňují na rozpočtový dopad takového rozhodnutí. Ministryně a Hamáček se dohodli na tom, že ze zrušení superhrubé mzdy mají profitovat hlavně lidé s nízkými a středními příjmy.

Ministryně minulý týden představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se minulý týden dohodla na tom, že zůstanou dvě sazby - není zatím jasné jaké. Návrh bude součástí rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka. Za nejrozumnější Hamáček považuje daň z příjmu zaměstnanců 19 procent a zavedení progresivního zdanění.

V neděli předseda ČSSD uvedl, že by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard Kč. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard Kč.

Po dnešním jednání s Hamáčkem plánuje ministryně financí rozepsat návrhy výdajových stránek jednotlivých kapitol rozpočtu na příští tok. Na přelomu srpna a září pak podle nové ekonomické prognózy odhadne ministerstvo příjmy. Jednání s ministry o rozpočtu na příští rok začne Schillerová v první polovině září.

V České republice je podle Schillerové 4,5 milionu zaměstnanců. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v prvním čtvrtletí 34.077 korun. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, činil 29.333 Kč. Podle statistiků 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15.761 Kč a 53.850 Kč.

Zrušení superhrubé mzdy se má odrazit v debatě o růstu platů

Při výpočtu růstu platů ve veřejném sektoru pro příští rok chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zohlednit plán zrušení superhrubé mzdy a současně naplnit sliby programového prohlášení. V něm se vláda zavázala k dosažení průměrného platu učitelů 45.000 korun. ČTK a ČT po dnešním jednání s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem řekla, že pokud se bude rušit superhrubá mzda, určitě navrhne, aby se to zohlednilo v růstu platů státních zaměstnanců. Jak přesně, se bude odvíjet od možností rozpočtu.

Po jednání Schillerová dále řekla, že nižší sazba daně z příjmu pro zaměstnance s nízkým a středím příjmem by měla činit 15 procent. Další aspekty změny jsou v jednání. Minulý týden hovořila o šesti variantách.

"Samozřejmě počítám s tím, že růst nějaký být musí, protože máme nějakou inflaci. Ale počítejme s tím, že tam, kde zrušíme superhrubou mzdu, půjdeme třeba na 15 procent, je to snížení o pět procentních bodů," uvedla k růstu platů státních zaměstnanců. Právě učitele by chtěla zařadit do nižší sazby.

Aby učitelé dosáhli v příštím roce průměrného platu 45.000 korun, mělo by navýšení příští rok činit devět procent. "Určitě bych byla ráda, aby učitelé patřili do skupiny, která bude mít patnáctiprocentní daň z hrubé mzdy, pak je to otázka dalších debat. Ale musíme se dostat na průměrný plat 45.000 korun. Už si nehrajeme s konkrétními procenty, ten závazek splníme," uvedla.

Obecně se výše růstu platů ve veřejném sektoru bude podle Schillerové odvíjet od možností rozpočtu. "Až budu znát odhad příjmů, to bude začátkem září, budeme finálně domluveni na zrušení a podmínkách superhrubé mzdy, tak to bude další téma, ale chtěla bych to zohlednit," uvedla.

Odbory v polovině června avizovaly, že budou pro pracovníky veřejného sektoru pro příští rok žádat růst platových tarifů podle profesí o sedm, deset a 15 procent. Patnáctiprocentní navýšení od ledna prosazují pro zdravotníky, desetiprocentní pro učitele a sedmiprocentní pro hasiče, policisty, úředníky a ostatní.

Naposledy výdělky ve veřejném sektoru rostly v lednu. Učitelům se tarif zvýšil o osm procent, tedy o 1084 až 3534 korun. Další peníze mají dostávat v odměnách. Většina ostatních pracovníků si polepšila o 1500 korun bez ohledu na pozici, zkušeností a vzdělání. Víc dostali přidáno jen zaměstnanci v kultuře, nezdravotnické profese a technický personál, a to o 1830 až 3180 korun. Po zrušení nejnižší platové tabulky se totiž přesunuli do tabulky s vyššími částkami.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

-5°C

Dnes je sobota 16. ledna 2021

Očekáváme v 11:00 -6°C

Celá předpověď