Sběratelé loni na českých aukcích utratili rekordních 1,46 miliardy Kč

foto Za umělecká díla loni sběratelé a investoři na tuzemských aukcích utratili rekordních 1,46 miliardy korun.

Praha - Za umělecká díla loni sběratelé a investoři na tuzemských aukcích utratili rekordních 1,46 miliardy korun. Loňský obrat je nejvyšší v novodobé historii tuzemského aukčního trhu po roce 1989. Novinářům to řekl šéfredaktor časopisu Artplus.cz Jan Stuchlík. Obrat roku 2021 je o 100 milionů korun větší než dosavadní rekord z roku 2017.

Účastníci aukcí loni o 77 procent navýšili vyvolávací ceny. Vysokou útratu sběratelů Stuchlík vysvětluje strachem z inflace. Díky on-line aukcím, které přinesla pandemie nemoci covid-19, se podle něj objevila spousta nových mladších kupců, kteří počet zájemců o nákup umění rozšířili.

Celková cena deseti nejdražších obrazů loni činila 370,5 milionu korun, 19 obrazů stálo více než deset milionů korun, 187 obrazů se prodalo za více než milion korun. Průměrná cena olejomaleb, které tradičně táhnou celý trh, se loni vyšplhala na rekordních 540.000 korun. Na historické maximum se dostala také průměrná cena pěti procent nejdražších položek, a to na 2,96 milionu korun.

Královnou aukčního trhu roku 2021 se podle Stuchlíka stala malířka Toyen. Loňský nejdražší obraz Cirkus, který se prodal za 79,56 milionu korun, je autorčino aukční maximum. Do první desítky loňských nejdražších děl se vešly další čtyři obrazy od Toyen. Celkem za 24 dražených děl Toyen sběratelé utratili přes 224 miliony korun. To je více než za předchozí tři roky dohromady. Průměrná cena za obrazy Toyen se od roku 2019 zvýšila z 3,5 na 9,4 milionu korun.

Obraz Cirkus se loni na trh vrátil po 20 letech od prvního aukčního prodeje. V roce 2001 se prodal za tehdy rekordních téměř 2,5 milionu korun. Za 18 let tedy průměrně od roku 2001 vynášel 18 procent ročně, uvedl Stuchlík.

Podobně vysvětlil zhodnocení díla na obraze Alfonse Muchy Pohled do budoucnosti, který se v roce 2009 vydražil za 2,28 milionu korun. Loni se prodal za 13,3 milionu korun a průměrné roční zhodnocení za tu dobu tak činí 14 procent.

Obraz Františka Kupky Koupání se na trhu objevil třikrát. V roce 2015 se prodal za osm milionů korun, v roce 2017 za 16,3 milionu korun a loni za 25,2 milionu korun. Jeho průměrné roční zhodnocení v letech 2015 až 2017 bylo tedy celých 30 procent, v letech 2017 až 2021 pak 6,5 procenta, sdělil Stuchlík.

"Z dat za posledních deset let vyplývá, že potenciál zhodnocení v čase vykazuje především 20 procent nejdražších položek. Loni jich bylo 1491 a jejich cena začínala na 96.000 korunách. Před deseti lety tato hranice činila 50.400 korun," uvedl Stuchlík.

Skupina nejdražších 20 procent aukčních položek ale není podle něj zcela homogenní. Když se rozdělí na pět procent nejdražších položek a zbytek, nejrychleji rostly ceny právě ve zbylé části ne úplně nejdražších děl, která se loni pohybovala mezi 96.000 a 501.000 korun. Průměrná cena v této skupině rostla v posledních deseti letech o osm procent ročně. Naopak průměrná cena pěti procent nejdražších položek se každý rok zvedla o 5,5 procenta.

"V obou skupinách umělecká díla dokázala investorům reálně vydělat. Průměrná cena ve skupině ne úplně nejdražších děl se po očištění o inflaci za posledních deset let zvýšila o 69 procent. Cenový průměr ve skupině pěti procent nejdražších položek se v reálném vyjádření zvedl o 37 procent," doplnil Stuchlík.

Na loňský aukční rekord podle něj aukčním domům stačilo prodat o 2200 položek méně, než to bylo na dosavadní rekord z roku 2017. Z toho je podle něj patrné, že Češi se během pandemie naučili za kvalitní umění utrácet. Částka, kterou sběratelé utratili za nejdražších pět procent vydražených položek, tvořila 76 procent celkového ročního aukčního obratu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 2°C

Celá předpověď