S Michlem podle ekonomů nastane změna kurzu politiky ČNB

foto Na jmenování nového guvernéra České národní banky na Pražský hrad přišel se stávajícím guvernérem Jiřím Rusnokem (vlevo) člen bankovní rady Aleš Michl, 11. května 2022.

Praha - Jmenováním Aleše Michla guvernérem ČNB nastane změna kurzu měnové politiky banky v tom smyslu, že již nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Zároveň oslabení koruny, za kterým je právě jmenování Michla, zřejmě vyvolá i debatu ohledně intervencí ČNB ve prospěch silné koruny. Vyplývá to z dnešního vyjádření analytiků pro ČTK. Podle nich je také v této souvislosti nyní otázkou, jak dopadne červnové měnové zasedání rady ještě v současném složení. Podle ekonomů lze čekat výraznější růst sazeb. Již ve středu analytici ve vyjádření pro ČTK upozornili, že jmenování Michla může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky.

Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval člena bankovní rady Aleše Michla (44) guvernérem České národní banky (ČNB). Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát, a nemůže být znovu jmenován. Michl kvůli jmenování guvernérem ČNB předčasně ukončil první šestiletý mandát jako člen rady, kterým je od prosince 2018. V ČNB tak bude do roku 2028. Michl není příznivcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. Při dnešním jmenování uvedl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Do konce června prezident musí určit ještě tři nové členy bankovní rady.

"Jmenováním Aleše Michla guvernérem dojde ke změně měnověpolitického kurzu ČNB, která již pravděpodobně nebude vystupovat zdaleka tak ostře proti inflaci, jako tomu bylo doposud," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. S velkým otazníkem je podle něj červnové zasedání bankovní rady s ohledem na další zvýšení úrokových sazeb. "Část členů bankovní rady bude možná chtít přistoupit k jejich dalšímu výraznějšímu zvýšení, aby sazby byly na co možná nejvyšší úrovni před červencovým nástupem Michla do funkce," dodal.

Podobně to vidí i hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. "Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve “starém” složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně," uvedl. Podle něj tak není vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,50 procenta. To by byla nejvyšší úroveň od roku 1999.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky lze vzhledem k oslabování koruny očekávat další debatu ohledně intervencí ČNB ve prospěch silné koruny. "Lze předpokládat, že jmenování Michla guvernérem doplní prezident Zeman i jmenováním kritiků vysokých sazeb do bankovní rady ČNB. Toto trhy v současné době předpokládají, a proto jsme mohli vidět výrazné oslabení koruny. Trhy mají obavu z tzv. tureckého scénáře, kde argumentace a politika – snižování sazeb v boji proti růstu cen – vedla k vysoké meziroční inflaci 61 procent," uvedl.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je úterý 24. května 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď