Rychlost obnovy ekonomiky EU je podle Gentiloniho nejistá

foto Ilustrační foto - Evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

Berlín - Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

"Ve druhém čtvrtletí jsme prošli hlubokým poklesem HDP, nyní zaznamenáváme obnovu, ale stále panuje mnoho nejistoty o její rychlosti," řekl Gentiloni. Poznamenal, že zatímco v červnu a červenci bylo oživování silnější, nyní je v rychlosti obnovy patrné jisté zpomalení.

"Počítáme s tím, že většina států se na předkrizovou úroveň nevrátí před koncem roku 2021," uvedl. Gentiloni rovněž zmínil, že ekonomický propad i ekonomická obnova se v jednotlivých zemích vyvíjení nestejnoměrně, takže hrozí riziko fragmentace. Na tuto skutečnost je podle něj nutné při formování strategie k obnově myslet.

O asymetrickém vývoji obnovy v EU se zmínila i Lagardeová. Varovala také, že oživování ekonomiky zdaleka neskončilo. "K předkrizovým číslům se nevrátíme před rokem 2022," řekla.

Ekonomický vývoj v době pandemie nemoci covid-19 byl hlavním tématem dnešního jednání ministrů financí zemí platících eurem a stal se také jednou z hlavních otázek navazující neformální schůzky ministrů hospodářství a financí zemí EU.

Ministryně financí Alena Schillerová, která Česko na jednáních zastupuje, cestu k obnově vidí v posílení jednotného trhu a jeho svobod. "To je naprosto klíčová podmínka pro zotavení evropské ekonomiky. Druhým hnacím motorem je politika soudržnosti, která musí být zaměřena na financování klíčových priorit jednotlivých členských států," uvedla Schillerová.

V debatě Schillerová kolegům z dalších unijních zemí řekla, že Česko se rozhodlo překonat krizi investicemi. "Proto jsme navýšili kapitálové výdaje ze státního rozpočtu na rekordních bezmála 200 miliard korun," dodala s tím, že mezi investiční priority patří dopravní infrastruktura a digitalizace státní správy.

Výdaje na překonání krize v Česku povedou rovněž k většímu zadlužení. Původně měl schodek pro letošní rok činit 40 miliard korun, později byl postupně navyšován až na půl bilionu korun. S vyššími schodky se počítá i v budoucích letech.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 21. září 2020

Očekáváme v 7:00 9°C

Celá předpověď