Rychlodráhy v ČR by mohlo využívat 130.000 lidí denně, první vlaky vyjedou 2028

foto Železnice, koleje - ilustrační foto.

Praha - Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130.000 cestujících denně. Tratě, které by měly být v provozu téměř výhradně přes den, budou v dosahu více než poloviny obyvatel země. Na tiskové konferenci to uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Stát připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí, první by měl být zprovozněn v roce 2028.

Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Rychlost jednotlivých úseků bude různá, některé by měly být nastaveny až na 320 km/h. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodin trvat kolem hodiny. Podobně by měla zrychlit i cesta mezi Brnem a Ostravou, rychlejší cestu například do Prahy rychlodráhy zajistí i z Pardubic, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem. To by podle Svobody mělo vyrovnat ekonomické rozdíly mezi některými regiony. Tratě navíc budou mít mezinárodní přesah, přes Česko by měly projíždět i rychlovlaky z Německa, Polska nebo Rakouska. Vysokorychlostní železnice tak budou podle šéfa Správy železnic nejvyužívanějšími tratěmi v zemi.

Správa nyní připravuje ve zrychleném režimu pět úseků rychlotratí. Jde o tratě Přerov (Prosenice) - Ostrava - Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou, dále úsek Brno (Modřice) - Vranovice na tahu Brno - Vídeň/Bratislava, Praha Běchovice - Poříčany a také dva úseky mezi Prahou a Drážďany. První úsek z Prahy do Drážďan by se měl začít stavět v roce 2025. Pro tuto trať má správa schválenou první studii proveditelnosti, studie pro další dvě trati jsou dokončeny a čekají na schválení. Správa už také zahájila zpracovávání první dokumentace pro územní řízení pro trasu mezi pražskými Běchovicemi a Poříčany. U dalších úseků vybírá jejich zpracovatele.

Příprava rychlotratí by letos měla stát více než miliardu korun, v následujících letech budou náklady stoupat. Celkově by stavba rychlodráh měla do roku 2050 vyjít na 800 miliard korun, do deseti let by to mělo být 150 miliard korun.

Správa železnic se podle ředitele odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka snaží tratě zasazovat do historicky přirozených stezek. Část tratí tak bude navazovat na dnešní železnice. Rychlodráhy by měly podle Švehlíka pokrývat oblasti, v nichž nyní žije kolem 5,5 milionu obyvatel Česka. Železnice budou většinou dvoukolejné, budou tak potřebovat zhruba 30 až 40 metrů na šířku, což je podle Švehlíka méně, než zabírají dálnice. Specifikem rychlotratí bude nutnost velmi dlouhých oblouků, které budou mít poloměr více než sedm kilometrů.

Rychlodráhy chce Správa železnic vyčlenit výhradně pro osobní dopravu, výjimkou by mohl být úsek do Německa. Podle správy bude provoz na nich fungovat převážně přes den, noci chce správa využívat pro údržbu tratí. Ta je náročnější než u konvenčních tratí, správa proto koupí speciální měřící vozy a vybuduje nová depa u tratí.

Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je čtvrtek 22. dubna 2021

Očekáváme v 1:00 4°C

Celá předpověď