Růst ekonomiky ČR loni podle ČSÚ zpomalil na 2,4 %

foto ČSÚ: Růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,4 procenta

Praha - Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta. Jde o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici očekávali stagnaci cen na 3,2 procenta. Za zpomalením růstu české ekonomiky v závěru loňského roku stál podle nich slabší výkon světového hospodářství.

Na meziroční zvýšení cenové hladiny mělo v lednu výrazný vliv zdražení nájmů o 4,2 procenta. Lidé si připlatili také za vodné a stočné a za zemní plyn, který meziročně zdražil o 2,9 procenta. Ceny elektřiny byly v lednu vyšší o desetinu.

Další příčinou zrychlení růstu cen bylo zdražování potravin a nealkoholických nápojů. Například ceny vepřového masa stouply proti loňskému lednu téměř o pětinu, ovoce zdražilo o 14,7 procenta a uzeniny o 12,2 procenta. Ceny alkoholu stouply o více než pět procent. "Meziroční cenový růst v lednu zrychlil též v oddíle odívání a obuv," doplnili statistici.

ČSÚ: Růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,4 procenta. 
Vývoj čtvrtletních hodnot od roku 2013 do roku 2019.

V meziměsíčním srovnání vzrostly v lednu ceny o 1,5 procenta, zdražily hlavně zelenina a ovoce. "O více než 11 procent se zvýšily ceny lihovin, což bylo částečně ovlivněno nárůstem spotřební daně od začátku letošního roku," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Ekonom Komerční banky Michal Brožka očekává pro letošní rok inflaci kolem tří procent. "Cenové nárůsty se odehrají v prvním čtvrtletí, a poté by zvyšování spotřebitelských cen mělo začít citelně ustupovat," uvedl.

Inflační tlaky budou podle Brožky klesat spolu s oslabováním ekonomiky. "Silná koruna a zvýšené úrokové sazby budou rovněž působit ve prospěch snižování inflace," dodal. Začátkem roku 2021 by inflace měla být podle Božky v blízkosti dvou procent.

Koruna ráno reagovala na údaje o lednové inflaci mírným posílením pod 24,80 CZK/EUR. Zůstává tak nejsilnější od podzimu 2012.

Analytici: Za zpomalením české ekonomiky slabší vývoj v zahraničí

Za zpomalením růstu české ekonomiky v závěru loňského roku stál slabší výkon světového hospodářství, shodli se dnes analytici oslovení ČTK. V letošním roce se podle nich růst hrubého domácího produktu (HDP) dále sníží, k loňským geopolitickým rizikům se přidávají obavy z koronaviru. Meziroční růst HDP se loni podle předběžného odhadu snížil na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostl o 2,8 procenta.

"Největší vinu na pozorovaném zpomalení růstu ekonomiky patrně nesla globální geopolitická rizika, jež v průběhu celého roku ohrožovala plynulý mezinárodní obchod, a tím podkopávala český průmyslový sektor," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. V průmyslu se tak podle něj snižovala zahraniční poptávka, zároveň tato rizika odrazovala firmy od investic kvůli nejisté budoucnosti.

Meziroční růst HDP za poslední čtvrtletí 1,7 procenta představuje nejslabší nárůst od třetího čtvrtletí 2016, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Mezičtvrtletní růst 0,2 procenta znamená nejslabší přírůstek HDP od prvního čtvrtletí 2014. Jde o mírně slabší výsledek, než který čekal finanční trh a Česká národní banka, podotkl.

Ačkoli jde o předběžný odhad, který může být mírně revidován, růst ekonomiky v závěru minulého roku bude patřit mezi nejslabší za poslední roky, což je důsledek slabší ekonomické aktivity v zahraničí, uvedl analytik ING Bank Jakub Seidler. Vzhledem ke stále slabšímu vývoji v zahraničí by tak podle něj měla letos česká ekonomika dále mírně zpomalit a konsensuální očekávání se posouvá k růstu kolem dvou procent.

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vývoj české ekonomiky mohou být podle daňového poradce společnosti BDO Martina Tučka politické události. Zamíchat s kartami mohou například prezidentské volby v USA. Stejně tak může na českou ekonomiku dopadnout případné uvalení amerických cel, jakožto reakce na novou digitální daň. Ve druhé polovině roku pak ovlivní vývoj ekonomiky také skutečnost, zda bude dosaženo obchodní dohody mezi Velkou Británií a EU, poznamenal.

Letošní rok začíná s obavami z dopadů koronaviru na čínskou ekonomiku a na globální výrobní řetězce navázané na tuto zemi, připomněl analytik Deloitte David Marek. "Původně jsme odhadovali růst české ekonomiky v letošním roce na 2,0 procenta, rizika jsou ale vychýlena směrem dolů," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je úterý 18. února 2020

Očekáváme v 3:00 6°C

Celá předpověď